Památný žehrovický buk.

Vylévání betonem a stahování železy zavrhli

Buk bude odumírat přirozeně

MŠECKÉ ŽEHROVICE. I když už nemá tak pravidelně rozloženou korunu, jaká uchvátila tvůrce televizního seriálu Paměť stromů, pořád je majestátním krasavcem. Kvůli dřevokazné houbě (troudnatci kopytovitém) bohužel žehrovický památný buk odumírá. Arboristé se shodli na tom, že do jeho stárnutí a umírání nebudou nijak zasahovat. I proto zůstala jedna z velkých kosterních větví, která se odlomila v minulém roce, ležet tam, kam spadla.

„Buky se běžně dožívají 350 let. O tom našem se říká, že je o sto let starší, takže už vlastně přesluhuje. Všichni z nás, kteří k němu máme blízký vztah, bychom si přáli, aby tu byl pořád a stejně krásný, jak jsme byli zvyklí. Ale tak už to v přírodě chodí. Prostě odumírá a my s tím nic nenaděláme,“ říká starostka Mšeckých Žehrovic Romana Metelková.

Dřevokazná houba způsobuje, že dřevo ztrácí pevnost, a tak se budou větve postupně odlamovat. I proto jsou kolem buku rozmístěny cedule s varováním a zákazem vstupu pod korunu. Protože je oslabený, mnohem hůře snáší i sucha posledních let.

„Jde o památný strom, takže veškeré zásahy musíme řešit s odborem životního prostředí a odborníky. Měli jsme tu několik arboristů a nakonec se přiklonili k tomu, že strom ponecháme v přirozeném procesu stárnutí. Nikdo z nás ho nechce vylévat betonem, aby se zpevnil, nebo stahovat železy. Takové brutální zásahy si nezaslouží. Stejně tak se nikomu nezamlouvá představa, že bychom ho ořezali na torzo, aby se už žádné větve neodlomily,“ vysvětluje starostka.

Občas se obec setká s kritikou, že péči zanedbala a že se měla více snažit houbu zastavit. Nic takového ale možné nebylo. Buk byl obcí i státem (prostřednictvím dotací) opečováván svědomitě a za nemalé částky.

„Buku už nemůžeme pomoci. Budou se na něm provádět jen základní bezpečnostní ošetření a řezy. Kosterní větve, které se odlomí, se ponechají na místě dopadu. V rámci ekosystému jsou útočištěm dalších organismů. Příroda ví, co dělá. Ostatně i troudnatec žije se stromem v symbióze a dodává mu cukry,“ říká Romana Metelková.

Útěchou pro všechny, kteří se s postupným umíráním žehrovického krasavce stále nemohou smířit, budiž, že mu v jeho blízkosti roste nástupce. Je to jeho potomek, který se zde uchytil zcela přirozeně bez zásahu člověka.

Markéta Hartlová

Když troudnatec léčí

Zatímco žehrovickému buku přinesl troudnatec kopytovitý zkázu, člověku může přinášet užitek. V léčitelství ho údajně využívali už lovci v době kamenné, a to na zastavení krvácení a dezinfekci ran. Dužnina houby totiž velmi dobře vstřebává krev a zároveň stahuje cévy. Nebylo to však jeho jediné využití. Používal se i jako tzv. zápalná houba k zakládání či přenášení ohně nebo při střelbě ze starých palných zbraní. Starořečtí lékaři vypalovali rozpálenou dužninou troudnatce povrchové kožní rány. Vyschlá doutnající dužnina má však využití stále. Můžete ji najít v kuřácích, které používají včelaři při otevírání úlů.