Sgrafita Samsonova domu restauruje Jan Turský.

Soklová část až po pas rytířů není původní

Sgrafita v péči restaurátora

RAKOVNÍK. Jedna z nejstarších rakovnických památek, renesanční dům U Samsona, je již několik týdnů skrytá za lešením. Cenná sgrafita s vyobrazením biblického siláka Samsona restauruje sochař a restaurátor Jan Turský. Až svoji práci dokončí, bude sgrafito čitelnější a také změní barevnost. Současný hnědočervený odstín totiž není původní.

„Tato oprava je velmi zásadní. K poslední opravě sgrafita došlo v osmdesátých letech. Tehdy byly nohy postav rytířů, které se nacházejí ve spodní části fasády, doplněny. Nejsou tedy původní. Původní je jen to, co je od pasu figur nahoru,“ říká Kateřina Blažková, archeoložka Muzea T. G. M. Rakovník. Samsonův dům rakovnickému muzeu patří. Má v něm jeden ze svých depozitářů. Přízemí slouží jako kavárna a galerie.

Oprava v osmdesátých letech vycházela z tehdejších stavebních postupů. Materiály, které se používaly, však ke zdivu nepřilnuly tak důkladně jako původní omítky. „Proto jsme si všichni mysleli, že opadává původní sgrafito. Naštěstí tomu tak není. To, co bylo narušené, jsou omítky z osmdesátých let,“ vysvětluje Kateřina Blažková.

V soklové části byla omítka otlučena až na zdivo. A to kvůli vlhkosti a zasolení. Aby soli nevzlínaly do nejcennějších partií, byl sokl oklepán a nahozen novou vápennou omítkou. Renesanční omítky byly zpevněny a nyní restaurátor sgrafita čistí. Postupuje odshora dolů. Jak bude výsledek vypadat, už je patrné z korunní římsy.

Dlouhé roky jsou Rakovničané u Samsonova domu zvyklí na hnědočervenou fasádu. Po zrestaurování by se ale měla více přiblížit původnímu odstínu, který byl šedý. Vápenné nátěry se totiž v minulosti přibarvovaly popelem. Rozhodování o budoucí barevnosti fasády je nyní na památkářích.

„Pro sgrafita vždy existovaly grafické předlohy, které zpravidla vytvořil nějaký významný umělec. Ty se pak reprodukovaly na fasádu. Předlohy sgrafita rakovnického Samsonova domu se zatím dohledat nepodařilo. Stále čekají na objevení,“ informuje Národní památkový ústav.

I samotné sgrafito bylo ve 20. letech minulého století pro Rakovničany velkým objevem. Až do roku 1920 ho totiž ukrývala novodobější omítka. Na renesanční dekorativní fasádu se přišlo až při opravě mladší vrstvy.

Markéta Hartlová