Letošní chmel se chmelařům česal lépe. Pazochy byly krátké a listů méně.

Loňský chmelový rekord se opakovat nebude

Výnosy jsou průměrné

RAKOVNICKO. Už jen pár dní a z chmelnic zmizí poslední štoky. Zatímco pěstitelé žateckého poloraného červeňáku mají po sklizni, zemědělci, na jejichž polích rostou i pozdní odrůdy, ještě češou. Letošní výnosy jsou průměrné.

Po loňském rekordním výnosu, kdy se z hektaru sklidilo 1,6 tuny chmele, snad ani nikdo neočekával, že by se tak dobrý rok mohl opakovat. Nakonec jsou chmelaři rádi i za průměr. „Ještě na začátku sklizně jsme měli velké obavy, jak to dopadne. Porosty byly velmi nevyrovnané. Na některých lokalitách začal chmel kvést o čtrnáct dní dřív. Zatímco někde už hlávkoval, někde stále kvetl. A velké rozdíly byly ještě na začátku sklizně, takže jsme nedokázali odhadnout, jak to dopadne,“ říká Miloslav Mánek z kolešovického Rakochmelu.

Rakochmel patří mezi největší pěstitele chmele na Rakovnicku. Má 150 hektarů chmelnic. Sklizeň začala 19. srpna a skončila minulý pátek. Výnosy dosáhly na lepší průměr. „Přesná čísla zatím nemáme, ale pod čtrnáct metráků z hektaru by to být nemělo. Na to, jaký byl průběh roku, musíme být spokojeni,“ hodnotí Miloslav Mánek. Chmel se opět musel potýkat s vedry a suchem.

Mladé porosty, kterých má Rakochmel většinu, se s horšími podmínkami vyrovnaly lépe. A zásadní bylo, že vláha přišla v době, kdy ji chmel nejvíc potřeboval. Úrodu zachránily červencové a srpnové srážky. Díky nim stačil chmel vyhlávkovat. „Oproti loňsku se štoky také lépe česaly. Pazochy byly krátké, listů méně, takže se sklizeň zrychlila. I technických problémů jsme řešili minimum,“ říká jednatel Rakochmelu.

Kounovský Probios má 105 hektarů chmelnic. Kromě žateckého červeňáku pěstuje i odrůdu Premiant, proto ještě na konci minulého týdne česal. Premiant je odrůda, která dozrává o deset až čtrnáct dní později než červeňák.

„Chmel se jeví jako průměrný, co se týče výnosu. Zatím to vypadá, že budeme mít 1,1 tuny, maximálně 1,2 tuny z hektaru. Kvalita je ale podprůměrná. Obsah alfa hořkých kyselin je nízký. Všechno to jsou ale odhady, protože ještě není konec sklizně,“ popisoval minulý čtvrtek Pavel Řepík z Probiosu.

I v Kounově byly porosty vlivem sucha a veder nevyrovnané. Jarní přísušek je tolik nepoznamenal. Chmel totiž koření hluboko, a tak si vláhu vytáhl zespoda. V určitém vegetačním období, obzvláště když kvete, se ale bez srážek neobejde.

„Mladé chmele kvůli suchu dost trpěly a špatně narostly. V první třetině vegetace jsme čekali veliký průšvih. Před sklizní pak byly odhady, že to bude lepší, než to nakonec je. Osobně jsem si myslel, že by to mohlo dávat o metrák nebo dva na hektar víc,“ netají určité zklamání Pavel Řepík.

Družstvo Agrochmel Kněževes pěstuje chmel na ploše 120 hektarů, sklizeň skončila na počátku minulého týdne. Podle předsedy představenstva Radka Gregora byl průběh sklizně dobrý. Díky tomu, že štoky nejsou tak košaté, šlo česání lépe než loni. „V tuto chvíli ještě nemáme všechen chmel slisovaný, takže přesné výsledky zatím neznáme. Výnos ale bude průměrný. Chmelu v červnu scházela voda. Pokud by srážky nepřišly až v červenci a srpnu, ale už v červnu, dopadlo by to lépe,“ říká Radek Gregor. Zdravotní stav chmele je dobrý, což však neplatí o obsahu alfa hořkých kyselin.

Markéta Hartlová