Zvon ve věži kostela poprvé v historii odbíjí poledne
Z fondu už šlo na opravy 135 tisíc
LUBNÁ. Před devatenácti měsíci přišla na konto nově založeného Nadačního fondu kostela sv. Jiří v Lubné první částka. Bylo to 500 korun. Pesimisté tehdy předpovídali, že osud církevní památky zajímá jen pár lidí a za několik tisícovek, které se vyberou, se nic neopraví. Dnes se diví. Uběhl jen rok a půl a nadaci se podařilo odškrtnout již čtyři položky ze seznamu nezbytných oprav a úprav. Do kostela už bylo investováno kolem 135 tisíc korun, které poskytlo přes čtyřicet dárců. Aktuálně je na účtu fondu téměř třicet tisíc korun.
„Vše je otázkou peněz. Kdyby jich bylo víc, postupovalo by se rychleji. Jsme ale rádi, jak se vše dalo do pohybu. Dokonce jsem slyšel od památkářů, že nás budou dávat za příklad, jak se může na vesnici v ateistickém kraji dařit obnova kostela. To mě velmi těší,“ říká Vladimír Kejla, zakladatel fondu. Nadační peníze byly poprvé použity loni v srpnu, za 27 tisíc korun se pořídily mříže do vchodových dveří.
Vyhnat z kostela vlhkost byla jedna z priorit. Pravidelným větráním se stav svatostánku velmi zlepšil. Výrazně pomohly i letošní úpravy, které financovala obec. Nechala zapustit okapové svody do dešťové kanalizace, takže je voda odváděna pryč a nezatéká pod základy. „Před vchod jsme navíc dali drenážní rošt, který pobírá vodu ze silnice a odvádí ji od kostela. Ještě se podél obvodových zdí položí betonové dlaždice o rozměru 50 × 50 cm,“ říká lubenský starosta Pavel Soukup.
Zatím největší investicí bylo odstranění holubího trusu z věže a půdy a instalování sítí proti holubům, což vyšlo na 55 tisíc korun. Holubí trus totiž patří mezi nebezpečný odpad a manipulace s ním podléhá přísným pravidlům. Jeho úklid tedy musí zajišťovat odborná firma. „Vybrali jsme firmu z Havlíčkova Brodu, která se jako jediná z oslovených přijela podívat na místo. Ostatní nejspíš chtěly cenu věštit z křišťálové koule. Přístup této firmy se nám zamlouval, takže jsme jí dali přednost. Z kostela se nakonec odvezlo asi půl tuny holubího trusu,“ popisuje Vladimír Kejla.
Letos v červnu také došlo na likvidaci červotoče, kterým bylo v kostele napadeno veškeré dřevěné vybavení. „Kostel se zaplynoval kyanidem. Firma nejprve utěsnila všechna okna a dveře, aby plyn neunikal ven. A po celou dobu napouštění to stále kontrolovala senzory. Do kostela pak nesměl jedenáct dní nikdo vstoupit a postupně se odvětrával,“ popisuje postup prací lubenský starosta. Plynování využilo i rakovnické muzeum, které do kostela navozilo několik červotočem napadených sbírkových předmětů.
„Letos ještě necháme opravit lavice. Ty jsme také rozmístili jinak. Odsunuli jsme je od zdí a zúžili tak středovou uličku. Důvodem je, že do nich byl přístup jen z jedné strany. Nyní je z obou,“ vysvětluje Pavel Soukup. Obec také rozeznila kostelní zvon. Nechala přivést na věž elektřinu a instalovat zařízení, díky němuž zvony vždy v pravé poledne dvanáctkrát odbijí. Je to vůbec poprvé v historii obce, protože v kostelní věži v minulosti nikdy nebyl hodinový stroj.
A co čeká lubenský svatostánek dál? Oprava oltáře a oltářního obrazu. Momentálně je na ni podána žádost o dotaci. Ani po zrestaurování oltáře se nadace nebude nudit. Kvůli napadení červotočem je potřeba zpevnit kruchtu a po opravě volají také varhany.
Markéta Hartlová
