Výnosy budou nižší, vedra se nejvíce podepsala na máku

Žně stále brzdí přeháňky

RAKOVNICKO. „Kombajny i lidé už jsou připraveni, plodiny zralé, ale sekat se nedá,“ tak hodnotil průběh letošních žní v polovině minulého týdne předseda Okresní agrární komory Jaroslav Mikoláš. Na počátku žní, dokud to počasí ještě dovolovalo, sklízeli zemědělci především ozimý ječmen, řepku a pšenici ozimou. Než se však dostalo na další plodiny, zhatily jim sklizeň deště.

„Porosty už jsou zralé, ale bohužel není dne, aby nebyly nějaké přepršky, a tak se nedá sekat několik dní v kuse. Musíme sklízet za určité přijatelné vlhkosti. Při současných nižších výnosech a ne moc příznivých cenách nikdo nechce prohlubovat ztrátu ještě náklady na sušení. Proto je ideální sklízet plodiny suché,“ vysvětluje předseda.

K minulému pátku už sice měli zemědělci z Rakovnicka sklizeny všechny plochy ozimého ječmene, ale u ozimé pšenice to bylo jen 6,4 procenta, u jarního ječmene 7,5 procenta a řepky 35 procent. Ostatní sledované polní plodiny (jarní pšenice, život, oves a tritikale) se do pátku nezačaly sklízet nikde.

Výnosy jsou slabé. U ozimých ječmenů jsou oproti loňskému roku o zhruba dvacet procent nižší, než byly loni. „Nicméně je třeba připomenout, že minulý rok byl mimořádně dobrý. U ozimého ječmene tedy až tak zásadní propad nejspíše nebude. Sucha a tropická vedra ho většinou nezasáhla tak jako ostatní plodiny, protože byl v tu dobu v delší vývojové fázi. Větší problém vidím u řepek, kde to zatím vypadá na propad 25 až 30 procent, což už je dost,“ vysvětluje Jaroslav Mikoláš. Výsledky jsou pochopitelně různé podnik od podniku a pole od pole. Na písčitých půdách, kde byl nedostatek vláhy, budou ztráty ještě výraznější.

Růst plodin negativně neovlivnila jen červnová a červencová parna. Řepkám zasadily velkou ránu už dubnové mrazy. Kvůli nim chybí na porostech jedno patro šešulí. Sucho pak způsobilo, že jsou šešule kratší a je v nich méně semínek. „Semínka jsou navíc drobnější. Plno porostů se zaorávalo a nenechávalo až se do sklizně. Něco takového už dlouho nepamatuji. Objemová hmotnost je letos velký poblém. U řepky i obilovin. Největší katastrofou jsou ale máky, na kterých jsou škody největší. Když přišla vedra a sucha, byl mák ve fázi, kdy měl mít prodlužovací růst. Je kvůli tomu nízký, vůbec nerozvětvil a má malé makovice. Někde bude velký problém ho vůbec sklidit. Tam mohou být škody až osmdesát nebo devadesát procent. Podobně špatně vypadá i lupina,“ popisuje předseda okresní agrární komory.

Vedro se podepsalo i na chmelu. Samotný nedostatek vláhy mu vzhledem k tomu, že jde o hluboko kořenící plodinu, až tak neuškodil. Parné počasí, které není pro naši oblast typické, ale zastavilo jeho růst. Obzvláště starší chmelnice, které nemají přirozenou sílu, nedorostly až na vrchol konstrukce. Do sklizně ale zbývá ještě několik týdnů a pokud by byl průběh počasí příznivý, mohlo by to chmelu pomoci k lepšímu nasazení a větším a těžším hlávkám.

Markéta Hartlová