Na GZWR proběhla už VI. vědecká konference
Anorganická chemie v živé formě
RAKOVNÍK. To, že chemie na rakovnickém gymnáziu žije trochu jiným životem, než je tomu běžné na jiných školách, není již nic nového. Profesor Kamil Březina se ji totiž snaží studentům předávat jako živý obor, který má řadu využití. K jejímu netradičnímu přiblížení přispívají i vědecké konference, které se tu konají již několik let. V pořadí šestá proběhla v závěru školního roku a jejím tématem byla radioaktivita a její význam v medicíně.
Přednášejícím byl doc. RNDr. Jan Kotek, Ph.D. z katedry anorganické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který studentům i přítomným pedagogům vylíčil, že radioaktivita je sice pojem vyvolávající ve veřejnosti značné obavy, ale možnosti jejího léčebného využití v současné medicíně jsou opravdu široké. Díky tomu, že chemické konference probíhají pod záštitou města, zúčastnil se jí i starosta Pavel Jenšovský, který si velmi dobře uvědomuje význam chemie pro naši společnost.
Faktem však je, že chemie není úplně populární obor, a když už se jí někdo věnuje, tak právě anorganická chemie je i pro něho tím úplně nejmrtvějším odvětvím. „Sice se s ní všude začíná, ale bohužel toho, co z ní slyšíte ve standardním studijním plánu, není mnoho a i to bývá občas zredukováno pouze na mrtvé názvosloví. Proto ji možná většina z vás bere jako mrtvý obor. Navíc je chemie i obor nebezpečný, což jí také nepomáhá,“ uvedl svou přednášku ve zcela zaplněné aule Jan Kotek. Dále však podotkl, že právě tato přednáška má ambici tento názor trochu zvrátit, nebo alespoň donutit někoho k zamyšlení, zda tomu tak opravdu je.
„Osobně jsem anorganikem nikdy být nechtěl, když jsem byl ve vašem věku a rozhodoval jsem se, na jakou vysokou školu půjdu, chtěl jsem být mladý, nadšený biochemik a dělat léčiva. Nakonec to skončilo tak, že jsem anorganik a dělám léčiva. A právě onu živější oblast anorganiky než je zmíněné názvosloví, kterou je přesah do radiomedicíny, bych vám tu dnes rád představil.“
Než se však dostal k vlastním metodám, došlo pochopitelně i na určité ujasnění názvosloví. Nejprve vysvětlil, že pod pojmem radioaktivní záření si máme představit záření ionizující. Že ze základních záření, asi všichni známe alfa, beta a gama. Přičemž alfa je jádro hélia, které je tvořené dvěma protony a dvěma neutrony, beta má dva druhy – plus a mínus a jeho pronikavost je větší než u alfa částic. Může pronikat materiály s nízkou hustotou a malou tloušťkou. K jeho zastavení stačí vrstva vzduchu silná metr anebo kovu o tloušťce milimetr. Záření gama proniká do materiálů lépe než obě předchozí, ale je méně ionizující.
„Co dělá hmota, když se setká s antihmotou? Vybuchne a nezanechá po sobě nic a to je právě to, co se využívá při některých diagnostických metodách. Všichni se bojí rakoviny a toxických aspektů, ale pokud záření uvážlivě zacílíme tam, kam potřebujeme, můžeme se dobrat nějakých medicínských aplikací,“ uvedl a zcela pochopitelně vše přibližoval studentům mnohem podrobněji.
Lenka Pelcová
