Skotské rytmy vybízely k tanci od samého začátku festivalu.

Kostelík opět žil celý den v rytmu a v duchu Skotska

Genius loci, tartan a paličky

KOSTELÍK. Skotské rytmy, dudáci a bubenice, skotský tartan, skotské tance, skotské umělecké předměty, skotské hry, skotská whisky, ale především všeobecná pohoda, úsměvy na tvářích, spokojenost a opět rekordní návštěvnost. To je jednou větou shrnutí letošního – již devátého ročníku – festivalu Skotsko v Kostelíku, který se uskutečnil v sobotu 8. července.

Deváté Skotsko

„Když jsme před devíti lety pozvali do Kostelíka první dudáky a bubeníky, netušili jsme, jak se naše akce rozvine. Postupně přibývaly kapely, zvětšovalo se zázemí a několik posledních let je festival Skotsko v Kostelíku opravdu velký a profesionálně vedený,“ říká pořadatel Milan Let.

Dopolední koncert a celý festival, zahájila folková skupina Alison. Po ní nastoupilo Hradní duo a připravilo již velmi početné publikum na slavnostní nástup dudáků a bubeníků. Toto těleso se vydalo na cestu od zastávky za tónů písně Amazing Grace v jednu hodinu. Ještě než se tak stalo, snažila se taneční skupina Nessie naučit zájemce tradiční kolové skotské tance a odbyla si tu i svou premiéru nově nacvičeného tance v rytmu strathspeye. Pak už jen Milan Let vyzval přítomné, ať si vyčistí hlavy a vnímají vše kolem Skotska a hudby, čímž bylo deváté Skotsko v Kostelíku oficiálně zahájeno.

Novinky

Pokud něco pořádáte již devět let, je zřejmé, že budete jen těžko hledat na každý ročník nějaké novinky. Ale i to se pořadatelům Skotska v Kostelíku daří. „Letos tu máme pro nás novou, jinak známou kapelu – České srdce.

Další novinkou je parkování, které je dál, než bývalo, a letos poprvé tu máme i zdravou stravu. K ní jsme dospěli mimo jiné i díky tomu, že na FB stránkách motivujeme lidi k tomu, aby se s námi podělili o své nápady. Pokud jsou dobré a mají smysl, my se je snažíme realizovat. Rozhodně se dobrým myšlenkám nebráníme. Vzhledem k tomu, že ne každý chce klobásu, domluvili jsme se u Adolfa Engela a já už se také těším, že si tam dám fazolový guláš,“ usmívá se Milan Let.

Když už hovoříme o občerstvení, gró letos zajišťoval penzion Šéba. Kdo pak chtěl ochutnat něco speciálního, mohl ochutnat vynikající single malt whisky anebo tři druhy skotského piva.

Genius loci

Ale pojďme zpět k muzice, neboť o ní je festival především. A také to je jediná oblast, v níž se po devíti letech ještě může festival rozšířit. „Máme štěstí, že kapely se tu cítí tak dobře a rády se vracejí. Navíc máme asi dalších osm kapel v rezervě, což je úžasné. Vnímají, že jsme jiní, než běžné festivaly, a z toho mám skvělý pocit. Oboustranná spokojenost je vždy zárukou úspěchu,“ konstatuje Milan Let dále.

A kdo letos kromě již zmíněných těšil posluchače a tanečníky? Na pódiu se mimo jiné vystřídali Dick O´Brass, Happy to Meet, The Rebel Pipers, mladoboleslavská Isara se svými folkovými a baladickými písničkami, dudáci z Bohemian Pipe Bandu. Večer pak vrcholil vystoupením Cur­lies, Vintage Wine a celý koncert ukončila kapela Claymore.

Genius loci tohoto festivalu zkrátka opět zafungoval a Kostelík opouštěli samí spokojení návštěvníci. Za což si jistě zaslouží velké poděkování všichni, kteří se na hladkém průběhu festivalu podíleli.

Lenka Pelcová