Část roku by z 26hektarové vodní plochy byla jen hektarová

Nádrž ano, ale v jiné podobě

SENOMATY. Nadšení z toho, že se u Senomat vybuduje 26hektarová vodní nádrž, která bude nejen prospěšná, ale i hezká v krajině, vystřídaly obavy. Poté, co městys získal do rukou studii proveditelnosti, si začal uvědomovat i určitá rizika. Retenční nádrž totiž není to samé co malebný rybník. Po část roku by byla většina plochy bez vody, což by obci mohlo přinést mnohé nepříjemnosti.

„To, že je se suchem potřeba něco dělat, všichni chápeme, zároveň jsme ale povin­ni hájit zájmy obyvatel,“ říká senomatský starosta Tomáš Valer. Zastupitelsvo je ochotno dát záměru zelenou, pokud bude vyhověno jeho požadavkům. Připomínky zapracovalo do svého stanoviska k projektovému záměru. Povodí Vltavy, které bude investorem nádrže, potřebuje od městyse nejen souhlas s umístěním díla na jeho katastru, ale také k prodeji, směně či převodu jeho pozemků. „Coby laici nemůžeme záměr správně posoudit, proto jsme oslovili projektanta vodních staveb inženýra Kubelku, aby nám ke studii zpracoval posudek a upozornil nás na potenciální rizika. To ale neznamená, že bychom měli pocit, že by nám povodí chtělo něco zatajit. Naopak jednání s ním je velice slušné a i sám projektant je ve studii upřímný. Ve vizualizaci díla má i snímky, jak bude nádrž vypadat bez vody,“ vysvětluje starosta.

O tom, že nepůjde o klasický rybník, ale retenční nádrž, se mluvilo od prvopočátku. Málokdo si však dokázal domyslet její skutečný význam. Nádrž nemá zlepšovat klima odparem vody a jejím zadržováním v krajině, jejím smyslem je vylepšovat průtok Rakovnického potoka, který je v obdobích sucha kritický, což je ostatně nyní vidět na první pohled. Nádrž by tedy měla od podzimu do jara zachycovat vodu a poté ji v kritických obdobích vypouštět a zlepšovat tak Rakovnickému potoku průtočnost. Jenže ve vypuštěném stavu se z 26hektarového rybníka stane hektarová „louže“.

„Ze zbylých pětadvaceti hektarů bude v tu dobu jen plocha plná bláta, tudíž ideální semeniště komárů. A takový stav by mohl trvat i několik měsíců. Vzhledem k tomu, že nejbližší zástavba rodinných domů je od okraje nádrže vzdálena jen 450 metrů, by to jistě mělo dopad na kvalitu bydlení a života občanů Senomat,“ říká Tomáš Valer s tím, že městys požaduje, aby trvalá hladina v retenční nádrži byla vyšší, než je navrženo, a tudíž by nebylo dno obnaženo na tak velké ploše.

Další riziko vidí v sedimentu. Protože Kolešovický potok, na němž má být nádrž vybudována, protéká zemědělskou krajinou, je zřejmé, že se při deštích do potoka splachují hnojiva a postřiky z polí a chmelnic. „Kvalita vody v potoce je nevalná, uvádí to i studie. Při její akumulaci by mohlo docházet k dalšímu zhoršení. A to tím výrazněji, bude-li hladina nádrže snižována. Tuto problematiku je potřeba vyřešit. Otázkami nakládání se sedimentem se projekt podle našeho názoru nezabývá dostatečně a je potřeba zpracovat konkrétní projektové řešení a jasně definovat pravidla,“ popisuje starosta. Pokud se totiž při rozboru sedimentu ukáže, že ho není možné vyvézt na ornou půdu, stává se z něj nebezpečný odpad. A na nakládání s ním se vztahují přísná pravidla.

V Senomatech v současnosti probíhá změna územního plánu. Městys je připraven do ní zahrnout i retenční nádrž, zároveň ale požaduje, aby Povodí Vltavy jeho připomínky nezaložilo do šuplíku a zapracovalo je do projektu. Pokud totiž bude mít pocit, že záměr zhorší kvalitu života v Senomatech, tak na něj své pozemky neposkytne.

Markéta Hartlová