Startovní pole Běhu pro zdraví je skutečně velmi pestré. A byť se tento závod neběží na čas – vítěz je určen losem – řada účastníků běží naplno.
K vyrovnání rekordního počtu účastníků chybělo jen 20 běžců
Běh vítězství již po pětačtyřicáté
LÁNY. Více než 700 běžců, kteří se ve dvaadvaceti kategoriích vydali na trasy od 60 metrů po sedm a půl kilometru, nepočítaně diváků, krásné prostředí a skvělá atmosféra. To je několik základních údajů k 45. ročníku Běhu vítězství, který se uskutečnil v pondělí 8. května v Lánech.
I zde, jako leckde jinde, se začínalo od těch nejmenších – dětí do čtyř let, předškoláků, školáků až po dorostence. Soutěživost a dravost u účastníků sice převládaly, ale přišli či přijeli i ti, kteří se „jen“ proběhli. Jednou z této skupinky byla i pětiletá Sára Dvořáková z Nového Strašecí, která běžela v kategorii předškoláci na trase dlouhé 260 metrů. Jak vyplynulo z hovoru s její dospělou průvodkyní (malá běžkyně nepromluvila vůbec), Terezka tu byla už podruhé: „Skončila asi na pátém nebo šestém místě, brala to rekreačně, jen se proběhla, nezávodila.“
Tradiční běžecký závod pořádají každoročně TJ Sokol Lány a zdejší ZŠ pod záštitou obce. Soutěží se v areálu zámeckého parku, takže tratě vedou převážně po pískových cestách. Prvním pořadatelem byl oddíl ledního hokeje TJ Sokol Lány v roce 1973. „Na podzim předchozího roku jsme chtěli uspořádat přespolní běh jako předsezónní přípravu. Ale nestihli jsme to, tak jsme běh přesunuli na jaro. Nazvali jsme jej Běh vítězství, aby byli závodníci motivováni k co nejlepšímu umístění,“ vzpomíná jeden ze zakladatelů této akce Antonín Bechyně.
Prvního ročníku se zúčastnilo zhruba sedm desítek běžců. „Byla to především mládež, dospělých nás tehdy běželo asi osm hokejistů. Účastnili se především místní. Ale rozesílali jsme pozvánky okolním TJ, psali jsme plakáty a rozváželi je po obcích. Pak se k nám pořadatelsky připojila i škola a posléze i obecní úřad. První tři ročníky se konaly v zámeckém parku, ale pak sem byl přístup zakázán, takže jsme se přesunuli k lesní správě. Do parku jsme se vrátili po revoluci. Mám radost, když vidím ten trvalý zájem lidí. Vždyť se tu každoročně setkává několik set startujících,“ dodává Antonín Bechyně.
Faktem je, že v dlouhé pětačtyřicetileté historii není vynechán ani jeden rok. A že účastnicky Běh vítězství stále nabývá na síle, byť k vyrovnání absolutního rekordu – 742 běžců, který padl v roce 2012, kdy se běžel čtyřicátý ročník, letos chyběla pouhá dvacítka aktivních účastníků. I tak ale bylo nutné rozdělit startující muže a ženy v jejich běhu na 7,5 km a v případě žen na 3, 77 km, neboť se jich sešlo na startu opravdu hodně. Ženy proto startovaly s pětiminutovým odstupem.
Jako poslední závod dne, který svým způsobem ani závodem není, je Běh pro zdraví. „Je koncipován ve stylu: běž, jak můžeš. Startují v něm všichni účastníci společně a záleží na každém, jak rychle si zaběhne trasu dlouhou 1270 m,“ říká starosta obce a současně ředitel závodu Karel Sklenička ještě před tím, než se na kole jako předjezdec vydal před rekordním polem 239 běžců na trať.
V davu pak byly poměrně zřetelně vidět dresy HC Lány. Oblékla je i skupinka kolem Mirky Hamouzové: „Byli jsme tu už vloni. Běžíme jen tento běh v rámci propagace místního hokeje,“ prozrazuje. A my dodáváme, že i když sem nepřijdete trhnout rekord, ale jen si zkusíte něco zaběhnout, naprosto vás dostane strhující a nepopsatelná atmosféra.
Lenka Pelcová
