Na burze pivních suvenýrů byly nejzastoupenějším artiklem pivní etikety.

Rakovnický klub pořádá burzu pivních suvenýrů už 45 let

Pivovarů přibývá, sběratelů ubývá

RAKOVNÍK. Tak jako spoustě tradičních spolků i Klubu sběratelů pivních suvenýrů stárne členská základna a chybí nástupci. Na burze, která se konala v sobotu 8. dubna v rakovnickém kulturním centru, to bylo vidět na první pohled. Pro spočítání sběratelů pod čtyřicet let stačily prsty jedné ruky. I ženy tu byly častějším hostem než mladí lidé, a to jsou mezi pivními sběrateli taková rarita, že mají na burzu dokonce vstup zdarma.

„Lidé přestávají sbírat. I v našem klubu už je nás jen třináct členů, bývalo nás čtyřiadvacet,“ říká předseda rakovnického Klubu sběratelů pivních suvenýrů Ladislav Engelthaler. Klub vznikl v roce 1971, o dva roky později uspořádal první výstavu a burzu. Burzy se od té doby konají pravidelně každý rok, od výstav se časem upustilo. „Dělávali jsme je v sedmdesátých letech v domě osvěty, ale bylo to příliš náročné na přípravu. Vemte si, že jen já mám doma přes 100 tisíc etiket, špičkoví sběratelé až kolem 400 tisíc. Každý chce vystavit to nejzajímavější, co má, takže to znamená, že musíte ze skříní všechno vyndat, abyste se k tomu dostali. Založit si papírem místo, odkud jste etiketu vzali, aby pak v třídění nebyl nepořádek. Je to náročné, navíc býval problém, že se při vystavování některé věci poškodily. Po celé republice se výstavy už prakticky nedělají,“ vysvětluje předseda.

Při burze sběratelé především směňují. Nakupují většinou jen ti, kteří teprve začínají a nemají nic na výměnu, nebo lidé, kteří suvenýry shánějí jako dárek pro někoho blízkého. Na burze jsou k dostání především pivní etikety a tácky, v menší míře pak zátky, sklenice, půllitry, lahve nebo pohlednice pivovarů. Sehnat tu můžete ale i zajímavé starožitné kousky. Mezi nimi bývají nejčastěji staré lahve s etiketami nebo korbele.

„Pořád se na ně dá narazit někde na půdách. Takové rarity už se prodávají třeba kolem tisícikoruny. Stejně vysoko jsou i ceny vzácných etiket z malých vzdálených států nebo ostrovů. Já sám sbírám etikety z celého světa. Abych měl zastoupení opravdu každého existujícího státu, zbývá mi jich 32. Většinou to jsou africké státy, země jižní Ameriky, ostrovy a souostroví. Kompletní sbírky asi nikdy nedocílím. Dostat se opravdu ke všemu je složité. I finančně. V zahraničí už se dokonce našli i koumáci, kteří etikety falšují. Vyrobí falešnou etiketu nějakého ostrova, pak ji na burze vydávají za pravou a za draho prodávají,“ vysvětluje Ladislav Engelthaler.

Na burzu se sjíždějí sběratelé z různých koutů republiky. K nejvzdálenějším patřili členové klubu z Ústí nad Labem. Byl mezi nimi i Hubert Mauder, který má ve sbírce kolem 250 tisíc pivních etiket. Přesto, jak říká, se mu nestane, že by si některou pořídil dvakrát. „To by na etiketě musela být nějaká drobná změna v číslech nebo slovech, jinak to má každý sběratel v oku a ví, co už má a co ne. Sbírám pivní nálepky z celého světa, sem jsem přijel sehnat nějaké české novinky a našel jsem je tu, například od Staropramenu,“ říká Hubert Mauder.

Markéta Hartlová