Díky příznivému počasí se dařilo obilí, řepce i chmeli

Výnosy loni trhaly rekordy

RAKOVNICKO. Loni padly na Rakovnicku výnosové rekordy skoro u všech plodin, které zdejší zemědělci pěstují. Dařilo se ozimé pšenici, u níž zaznamenali nejvyšší výnos v historii, stejně úspěšní byli i s ozimým ječmenem. Dobře dopadl i jarní ječmen.

„Celkový výnos obilovin dosáhl na našem okrese výsledku 5,98 t/ha a byl nejvyšší v historii. Je potěšující, že se rozdíl mezi našimi výnosy a výnosy v rámci kraje nebo republiky, za nimiž jsme většinou dost zaostávali, zmenšuje,“ uvedl při výroční valné hromadě rakovnické okresní agrární komory, na níž se zemědělci sešli počátkem března, její předseda Jaroslav Mikoláš. Dařilo se i řepce. Dokonce natolik, že se Rakovnicko vůbec poprvé dostalo nad průměrný výnos v republice.

Spokojeni mohli být i chmelaři, kterým loňská úspěšná úroda pomohla zmenšit ztráty, s nimiž se potýkali v roce 2015. Tehdy se na chmelové úrodě neblaze podepsalo sucho. „Od roku 2013 chmelová plocha roste. Loni se na Rakovnicku sklízel chmel na 4 775 hektarech. Mezi odrůdami má největší zastoupení žatecký poloraný červeňák, který se pěstuje na 4 190 hektarech,“ zmínil při valné hromadě předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda s tím, že se žádná z nově vyšlechtěných odrůd dosud nebyla schopna žateckému červeňáku vyrovnat. Zemědělci nové hybridy neradi pěstují, protože jsou méně odolné, později dozrávají a tím pádem se musí později sklízet.

Velký podíl na loňské příznivé úrodě chmele mělo počasí. „Déšť přišel v době, kdy ho chmel potřeboval, a tak se nám odvděčil dobrými výnosy. I kvalita byla výborná. Obsah alfa hořkých látek dosáhl 3,5 procenta,“ zhodnotil Luboš Hejda. Věnoval se i problematice stáří konstrukcí chmelnic, a tak se zemědělci dozvěděli, že na 70 procentech plochy jsou konstrukce starší dvaceti let. Jejich obnova je velmi nákladná, pohybuje se mezi 600 a 900 tisíci korun na hektar. „Se stářím výsazu už se situace lepší. Tam nic jiného nezbývá, porosty opravit nejdou, a tak se musí obnovovat. Plocha nových výsazů roste, ročně bývá obnoven na zhruba 400 hektarech. Bohužel celkové náklady na pěstování chmele stále rostou, zvyšuje se cena postřiků, hnojiv i pracovních sil,“ řekl Luboš Hejda. Co však chmelaře může těšit, je, že poptávka po chmeli roste. Je to díky minipivovarům, neboť většinou vaří hodně chmelená piva a upřednostňují kvalitní chmel.

Rakovnická okresní agrární komora (OAK) má 51 členů, z toho 27 právnických osob a čtyřiadvacet fyzických. Její členové hospodaří na výměře necelých 26 tisíc hektarů. Jejím smyslem však není jen sdružovat zemědělce. Podporuje zemědělské školství a výzkum, zajišťuje studentům odborné exkurze a praxe, zajišťuje právní poradenství pro své členy a také se aktivně zapojila do činnosti Místní akční skupiny Rakovnicko, která by měla zemědělcům v tomto dotačním období přerozdělit kolem 45 milionů korun. „Zatím ještě nebyly vyhlášeny žádné výzvy, ale už nyní je potřeba mít připravena témata, abychom dotace smysluplně využili,“ vyzval kolegy předseda komory Jaroslav Mikoláš.

Mezi dobrými zprávami se ale přeci jen našla i jedna špatná. Rakovnická OAK totiž loni i přes veškerou snahu neuspěla v jednáních o zařazení našeho okresu mezi tzv. suché regiony a tím pádem se nepodařilo vybojovat odškodnění pro chmelaře za katastrofální rok 2015.

Markéta Hartlová