Jak udělat z půdy novou učebnu navrhovali v rámci projektového vyučování i sami školáci.

Na půdě školy vznikne moderní a stylová učebna

Projektant využije i nápady dětí

ŠANOV. Parádní prostorná půda šanovské základní školy se promění v novou učebnu. Pokud tedy projekt, který je momentálně v přípravě, uspěje v dotačním řízení. Jak by měla vypadat, zkusili navrhnout i sami školáci. Jejich představy nakonec nebyly nijak přehnané a nerealizovatelné, a tak se mnohé z nich v projektu skutečně objeví.

O půdu se vedení školy začalo zajímat ve chvíli, kdy hledalo prostory pro družinu. „Družina je v hodně stísněných podmínkách a může do ní chodit maximálně 25 dětí. Když jsme hledali řešení, kam by ji šlo přestěhovat, napadla nás půda. Je to velký nevyužitý prostor, kde se jen skladuje nepořádek. Nejdřív se tu byli podívat zástupci obce, ale viděli to jako příliš velkou investici. Když se pak objevila dotační výzva z Integrovaného regionálního operačního programu, z něhož je možné získat dotace na rekonstrukce učeben nebo zřizování nových, začala mít naše myšlenka reálnější obrysy,“ popisuje Markéta Ellens, zástupkyně ředitelky.

Projekt byl ovšem v tu dobu natolik čerstvý, že nebylo reálné připravit žádost, projektovou dokumentaci, stavební povolení apod. do termínu. „Také ji musí schválit zastupitelstvo, protože i v případě, že dotaci získáme, je to velká investice. Nakonec jsme řekli, že to není poslední výzva, proto raději vše v klidu připravíme, dobře si to rozmyslíme a žádost podáme při další výzvě,“ vysvětluje zástupkyně ředitelky.

Ještě předtím, než se pustil do práce profesionální projektant, si roli architektů vyzkoušeli žáci. Rekonstrukce půdy se stala jedním z témat lednových projektových dnů. Zájem o něj mělo osm školáků. „Děti to braly i jako dobrodružství, protože to bylo poprvé, kdy se byly na půdě podívat a viděly, jak obrovský prostor to je. A bylo to evidentně i poprvé, kdy pracovaly s metrem, měly s ním něco změřit, přepočítat měřítko a přenést půdorys na papír,“ směje se Markéta Ellens. S úkolem se ale popraly statečně, vytvořily papírový model, na němž pak zkoušely různé varianty rozmístění vybavení a zařízení. Překvapivě se při plánování držely celkem zkrátka a učebna, kterou navrhly, nebyla nijak fantaskním dílem.

„Děti byly docela realisté. Nenavrhly ovšem klasickou třídu, jak ji známe, tedy s lavicemi, uličkami, s tabulí vpředu, řešení bylo domáčtější, ale hodně praktické. Nezapomněly ani na WC, aby se nemuselo běhat až dolů, nebo na kuchyňku, kde se dá uvařit čaj a kafe. Jedno oddělené zákoutí zase využily jako prostor na promítání. Umístily tam plátno, dataprojektor a pohodlné gauče. A moc se mi líbil jejich nápad udělat část podlahy z velkých čtverců ve tvaru šachovnice, na níž by se daly hrát velké šachy,“ popisuje zástupkyně ředitelky, která měla skupinu malých architektů při projektovém vyučování na starosti.

Návrh školáků navíc neskončí v koši. Projektant, který zpracovává dokumentaci, některé návrhy do řešení půdní učebny skutečně zapracuje. „Při projektovém vyučování jsme chtěli vyzkoušet, s jakými nápady žáci přijdou. Jestli budou mít podobnou představu jako my. A potěšilo nás, že tomu tak bylo. Potvrdilo se nám, že to, jakým chceme jít směrem, je správné. Snažíme se opouštět klasickou 150 let starou koncepci vyučování, kdy máte ve třídách řady lavic, dodržuje se přísná poslušnost a děti při hodině koukají na tabuli a ani nedutají. My naopak chceme, aby se aktivně zapojovaly, aby měly možnost plnit zadané úkoly nejen v lavici, ale jít si například sednout na koberec nebo do křesla. Takový přístup by nám nová učebna měla umožnovat,“ říká Markéta Ellens.

Protože výzva z IROPu není zaměřena na zřizování školních družin, ale především na jazykové a přírodovědné učebny, pozměnily dotační podmínky původní záměr školy zřídit na půdě družinu. Připravovaný projekt zde počítá s jazykovou učebnou, kterou by navíc mohla využívat i veřejnost. „Fungovala by jako kulturně-komunitní centrum, takže by se mohla využívat i v době prázdnin a o víkendech pro různé přednášky a společenská setkání. Byla by škoda, kdyby byly prostory při tak velké investici určené jen pro školu,“ uzavírá ředitelka ZŠ Šanov Jindra Plamitzerová.

Markéta Hartlová