ZŠ Jesenice letos pořádala výcvik doma
Jedna třída „lyžák“ nenaplní
RAKOVNICKO. Lyžařský výcvik je na základních školách stále samozřejmostí, i když už není povinný, jak tomu kdysi bývalo. Ještě u generace dnešních třicátníků byly hory spojeny jen se sedmou třídou. Dnes už by málokterá základní škola naplnila kapacitu pouhými sedmáky, a tak mohou jezdit i zájemci z dalších tříd.
„Letos jsme dělali lyžařský výcvik ve třech turnusech, pořádáme ho totiž i pro děti z prvního stupně, mezi kterými je o něj velký zájem. První turnus byl tedy pro 1. až 3. třídu, druhý pro 4. až 5. třídu a třetí pro druhý stupeň. K tomu, aby na hory jezdila samostatně sedmá třída, jak to bylo kdysi, postupně směřujeme a doufáme, že se nám to už od příštího roku podaří,“ říká ředitel 1. ZŠ Karel Folber. Děti z druhého stupně jezdí už několik let na stejné místo (do Bedřichova), turnusům menších žáků ale musela škola najít jiné místo se sjezdovkou vhodnou pro méně zdatné lyžaře. Co se týče vybavení, má 1. ZŠ k dispozici běžky, sjezdovky si žáci musejí půjčovat jinde.
Také mutějovická základní škola nejezdí na hory během školního roku jen jednou. Jako jediná z oslovených škol totiž dělá nejen lyžařský kurz, ale i kroužek. „Kurz je primárně pro sedmou třídu. Protože je ale ve třídách málo dětí, spojujeme šestou a sedmou třídu, a tudíž se na kurz jezdí jednou za dva roky. Je povinný, ale pokud ho rodiče dětem nezaplatí, tak se s tím nedá nic dělat. Nikoho nutit nemůžeme. Samozřejmě v tom hrají velkou roli finance, i když se snažíme, aby nebyly náklady na ubytování příliš vysoké a také do vybavení rodina investovat nemusí. Žákům můžeme zdarma zapůjčit lyže, hůlky i boty, a to jak běžky, tak sjezdovky,“ říká ředitelka ZŠ Mutějovice Marcela Mrzenová. Lyžařský kurz vycházel na loňský školní rok, proto byly děti letos jen na lyžařském kroužku. Ten se koná o jarních prázdninách a může na něj jet kdokoli. Mutějovičtí školáci jezdí už spoustu let na stejné místo, a to do Perninku v Krušných horách.
Jesenická základní škola letos na hory nevyrazila. O výcvik, který pořádá pro žáky 2. stupně, nebyl tak velký zájem. Navíc byly dobré sněhové podmínky, a tak si udělala „lyžák“ doma. „Využili jsme toho, že máme ve škole k dispozici kompletní vybavení na běžky a že máme hned za školou pole, kam jsme mohli vyrazit. Osmé a deváté třídy měly i jeden celodenní výlet na běžkách a také jsme pořádali soutěž v běhu na lyžích. Ke školnímu vybavení patří i sjezdovky, ale je jich jen pár a jsou starší. Ty si žáci, kteří jedou na výcvik, většinou opatřují v půjčovně. Ve škole jsme se zaměřili hlavně na běžky, protože ty můžeme v příznivých zimách využít i tady a začlenit do hodin tělocviku,“ říká Danuše Vopatová, ředitelka ZŠ Jesenice. Škola se pochopitelně snaží, aby byly výcviky cenově dostupné, ale chápe, že pro některé sociálně slabší rodiny jsou náklady příliš vysoké.
Ředitel lubenské základní školy je odhaduje kolem pěti tisíc korun. „S pobytem se sice vejdeme do tří tisíc korun, ale permanentka vychází na 1 200 korun a plus si k tomu musíte připočítat půjčovné za vybavení. Ve výsledku to tedy není zas taková legrace, obzvláště když je více sourozenců. Jsme rádi, že se nám i přes dnešní ceny daří tradici udržet. Kdybychom výcvik pořádali jen pro sedmou třídu, nenaplnil by se. Nabízíme ho tedy i ostatním žákům druhého stupně. Letos byl zájem nečekaně velký, ale protože dost dětí onemocnělo, tak nám počet na poslední chvíli klesl a jelo jich nakonec něco přes třicet,“ říká ředitel ZŠ Lubná Radek Vyskočil s tím, že finance nejsou jediný důvod, proč někteří žáci na hory nejedou. U některých hraje roli i ostych, jelikož ještě nikdy nelyžovali a bojí se, aby si neudělali ostudu. Takové obavy jsou podle něj zbytečné, posměchu se nikdo bát nemusí. Nováčci se učí lyžovat v samostatném družstvu.
Markéta Hartlová
