Zajda Munro st. (vpravo) se rozhodl, že po sebevraždě manželky zasvětí do tajů života svého synka Zajdu ml. (vlevo).

Únorové LiStOVáNí nabídlo druhou knihu australského rebela Nicka Cavea

Smrt (chlíváka) Zajdy Munroa

RAKOVNÍK. Nick (Nicholas Edward) Cave patří k fenoménu světové post-punkové scény. Hudbě se začal věnovat počátkem 70. let 20. století, kdy byl spoluzakladatelem kapely The Birthday Party a po jejím rozpadu v roce 1983 skupiny Nick Cave and The Bad Seeds, ve které působí do současnosti. Ponurá hudba, texty, v nichž se mísí erotické motivy s náboženskými tématy. Caveovy písně byly použity v řadě filmů (Vřískot, Harry Potter a Relikvie smrti 1 ad.). V první dekádě 21. století začíná psát i filmovou hudbu. Důkazem toho jsou filmy Zabití Jes­seho Jamese zbabělcem Robertem Fordem (2007), Země bez zákona (20012) a zejména The Proposition (2005), za kterou obdržel cenu Australian Film Institute Awards za nejlepší filmovou hudbu roku.

Roku 1989 vyšla Caveova literární prvotina „A uzřela oslice anděla“. Trvalo 20 let, než Nick Cave vypustil do světa svoji druhou knihu s názvem „Smrt Zajdy Mun­roa“ (2009). Tu v českém překladu Michaly Markové vydalo v témže roce nakladatelství Argo a krátce na to byla zařazena do projektu LiStOVáNí.

„Lukáši Hejlíkovi (šéf projektu LiStOVáNí – pozn. T. B.) ji nabídlo nakladatelství Argo s tím, že by se mohla pro LiStOVáNí hodit. Lukáš mi poslal text, já jsem si přečetl začátek a řekl mu, že je to hrozně sprosté a že to nemůžeme do LiStOVáNí dělat. Jak jsem četl dál, začala mě kniha bavit, a když jsem ji přečetl celou, uvědomil jsem si, že se mi strašně líbí. Tak jsem Lukášovi zavolal, že ji zkusím pro LiStOVáNí upravit, i když je to poměrně dost kontroverzní záležitost,“ vysvětluje Pavel Oubram, který se zároveň obsadil do role Zajdy Munroa Juniora. Tvrdí, že mu hned bylo jasné, kdo bude hrát další postavy. „Titulní role Zajdy Munroa je jako šitá na míru našemu spolužákovi z VOŠ Gustovi „Kevinovi“ Haškovi a všechny ženské úlohy neztvární nikdo lépe, než Věra Hollá. Má ve hře spoustu žen a dívek, takže používá mnoho poloh a myslím, že ji to baví,“ tvrdí Oubram.

I když při dramatizaci Zajdy sem tam trošičku něco zjemnil a ty úplně nejdrsnější výrazy vynechal, bylo poprvé za mnohaleté působení LiStOVáNí v Rakovníku představení doporučeno divákům starším osmnácti let. „Původně jsme to chtěli dát striktně od 18 let, ale pak jsme to zmírnili na doporučení,“ směje se ředitelka pořádající Městské knihovny v Rakovníku Milena Křikavová.

Ptám se Pavla Oubrama, jak Zajdu přijímají diváci v jiných městech? „Překvapivě velmi dobře. I na místech, kde víme, že chodí starší a konzervativnější publikum, a kde jsme se obávali, jak takhle sprostou knížku přijmou, ji přijímali strašně dobře. Ještě se nám nestalo, abychom měli nějaký negativní ohlas, jakou hnusárnu a sprosťár­nu to hrajeme. Doufám, že to tak dopadne i tady v Rakovníku.“

Sál Tylova divadla byl ve čtvrtek 9. února velice slušně zaplněný. Převažovali diváci středního věku a herci si je získali během několika minut. Přijali drsný Caveův jazyk, naladili se na stejnou strunu a brzy zjistili, že vulgarita, která se na ně z jeviště hrnula, není samoúčelná. Musel jsem dát plně za pravdu Tomáši Komárkovi, který v Reflexu v kritice na Caveovu knihu napsal: „Ve Smrti Zajdy Munroa stojí bok po boku vedle černého humoru, komických scén, misantropie a toxického drajvu touha po odpuštění, spasení a nalezení pevného vztahu otce a syna přes všechnu hryzající vinu, staré zášti a utopené sny. Tahle velká témata jsou přes všechny Zajdovy sprosťár­ničky a excesy hlavní osou románu. Svým způsobem jde o velmi morální dílo, jehož hrdina dosáhne vysvobození a čistoty až po smrti a náležitém tresty shůry.“ A Ondřej Nezbeda z časopisu Respekt ve své recenzi dodává: „Nick Cave se však nesnaží o žádné morální poselství, z každé věty je ale znát, že se při psaní bavil a čtenáři nezbývá, než se bavit s ním.“ A to samé platilo ve čtvrtek i pro rakovnické publikum – všichni v sále se s autorem a herci projektu LiStOVáNí příjemně bavili.

Tomáš Bednařík