Od pohádky k biblickému příběhu Vánoc

Kostel zažil první Půlnoční

LUBNÁ. Půlnoční mše se v kostele sv. Jiří uskutečnila zřejmě vůbec poprvé v historii obce Lubná. „Ve 20. století určitě nebyla, a jestli ve století 19., to bychom mohli dohledat jedině v kronikách státního archivu. Z nás pamětníků si na podobnou událost nikdo nevzpomíná,“ potvrdil nám výjimečnost setkání kronikář Jaroslav Nový. Jedinečnost večera pak podtrhlo i úvodní slovo místostarosty Václava Sedláka a následující vystoupení souboru Bratrské církve z Rakovníka. Také jeho členové pásmo nacvičili jen pro lubenské setkání. Na půlnoční přišlo kolem stovky lidí, z nichž mnozí se do kostela ani nevešli, a tak se tísnili před vraty nebo u stánku se svařákem, který zdarma rozlévali místní hasiči.

Václav Sedlák nejprve využil situace, kdy většina návštěvníků půlnoční přicházela do kostela od televizních obrazovek po sledování pohádek. „I já vám jednu krátkou povím. Je o bohatém a mocném králi, jehož srdce roztálo láskou k obyčejné dívce. A tak, jak to v pohádkách bývá, oblékl si tedy obyčejné šaty a vstoupil do její chaloupky jako prostý člověk, aby si takto získal její ruku. Z lásky k ní se zřekl svého trůnu i bohatství. A tohle je i příběh Vánoc. V Bibli je o muži, jehož narození se o Vánocích slaví, napsáno: Způsobem bytí byl roven Bohu, a přeci na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži. Je to už 2000 let, ale dodnes se ptáme: Je to jen pohádka, nebo je to pravda? Je to jen nějaký mýtus, nebo je to skutečnost? Je to tak celé bláznivé. Také je to tak bráno i v Bibli, kde se píše: Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí.“ Ve stejném duchu pak pokračoval i soubor Bratrské církve. Jeho vedoucí Miroslav Pavlíček prokládal jednotlivé písně vybranými citacemi z Bible, aby tak přiblížil celý příběh o narození spasitele.

Vnímaví posluchači, kteří ve svátečním rozpoložení naslouchali pozorně každému slovu, ocenili kromě obsahu i formu. Sbor, v němž kromě několika děvčat ve věku kolem 12 let najdeme i zkušené pěvce před osmdesátkou, působí velmi sezpívaně a zvládá i klasické čtyřhlasy. Doprovází ho buď sám sbormistr na kytaru, jindy zazní klávesové nástroje, housle, příčná flétna, violoncello či perkuse. Vše čistě akusticky.

„Bylo to moc krásné a takové hodně slavnostní. Vhodnější program pro půlnoční setkání v kostele si lze jen stěží představit,“ svěřila nám své dojmy Eva Urbanová. Obec Lubná má s kostelem, o nějž se stará i nadace pro jeho záchranu, i další plány, a tak se pomalu ale jistě začíná stávat vyhledávaným místem k setkávání místních obyvatel i sousedů z okolí.

Pavel Sklenička