Zabije chodník jírovce?

RAKOVNÍK. Promovaná bioložka a absolventka školy krajinářské ekologie Anna Jakubská tvrdí, že při výstavbě chodníku v Čermákových sadech byly poničeny kořeny zhruba třiceti vzrostlých kaštanů. Navíc odhaduje, že další škody na zeleni způsobí betonová zámková dlažba vyplavováním vápenců do okolní půdy. Její názor Raportu potvrdil i certifikovaný arborista Adam Karhánek.

„Jírovec má poměrně krátký hlavní kořen a mohutné systémy postranních kořenů, které strom stabilizují a živí. Proto se při úpravách parků musí dbát na to, aby nedošlo k poškození kořenů. Neblahé zkušenosti už v Rakovníku máme. Z řady jírovců, které rostly podél Tylova divadla Na Sekyře, už zbyly pouze dva. I tam byl postup stejný. Poškození kořenů, beton, dlažba a následná ztráta větví, praskání kmenů a smrt,“ připomíná Jakubská.

Její slova potvrzuje i certifikovaný arborista. „Byl jsem se v parku podívat. Úplné minimum kořenů, které strom potřebuje ke svému životu, ohraničuje tzv. okapová linie. Tu získáte tak, že spustíte kolmici od konce větví k zemi. Když je koruna stromu široká deset metrů, stejně rozsáhlý je i kořenový systém. Bohužel, v parku je chodník veden mnohdy i půl metru od kmenů stromů. A je vidět, že při zemních pracích došlo k poškození kořenů. Teď bude otázka, jak to budou stromy zvládat. Budou si muset poradit s hnilobou, která se tam dostane řeznými ranami. Mám obavu, že stromy zahynou,“ míní Karhánek.

Kromě Jírovců byl velmi silně poškozen i dub, jehož kmen zasahuje přímo do střechy nové lávky. „Kvůli základům jednoho z pilířů někdo odřezal zhruba třetinu kořenového systému. Kromě narušení stability tak vzniklo i místo pro vnik infekce a hniloby. Hniloba kořenů znamená vyvrácení. Bude proto potřeba udělat tahové zkoušky,“ uzavírá Karhánek.

Co se týče kaštanů podél chodníku, stromy by nyní měly být redukovány tak, aby byla srovnána podzemní část s nadzemní. Aby nedocházelo k vývratům a osychání. Podle Karhánka bylo vybudování chodníku v blízkosti stromů hrubou chybou. „Celkově mi připadají zásahy do Čermákových sadů jako hodně nevydařené. Na jedné straně se za zeleň ve městě vydává spousta peněz, a tady se dopustilo poničení parku jako nejvýznamnějšího prvku zeleně, který ve městě máme. Přestože se o problematiku parků zajímám, ještě nikdy jsem neviděl v parku chodník ze zámkové dlažby,“ podivuje se.

„Z toho, co popisujete, je zřejmé, že stromy by měl prohlédnout nezávislý soudní znalec. Pokud podáte svůj podnět písemně, požádáme o vyjádření agenturu ochrany přírody ministerstva životního prostředí,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí Alena Škoudlínová.

Pavel Sklenička