Libor Daenemark

Zemřel řezbář Libor Daenemark

Okresní výtvarná scéna přišla o nejvýraznější osobnost mezi mistry ostrých dlát. V neděli 13. listopadu zemřel řezbář Libor Daenemark z Přílep. Výtvarník, jehož doménou byly velké plastiky v životní velikosti i osobité loutky a jemuž se podařilo uspět i v zahraničí, nejvíce v Německu.

Libor Daenemark, rodák z Hradce Králové, propadl kouzlu dřeva v deseti letech. „Měl jsem štěstí, že soused u babičky byl řezbář. Začínal jsem jako samouk a díky sousedovi jsem už od dvanácti vyřezával poměrně slušně.“ Vyučit se řezbařině nemohl. Za socialismu tento obor na žádné škole neexistoval. Řezbáři totiž vyřezávali svaté a figurky do betléma, proto byli u komunistů na černé listině. Po studiu na rakovnickém gymnáziu a střední zdravotnické škole se stal radiologickým laborantem. Měl být lékařem po otci, kvůli jeho protikomunistickým postojům ale na medicínu nastoupit nemohl. Ve zdravotnictví nakonec nezůstal, pracoval v kladenské Poldovce, dolech Rynholec a Rako a řezbařina mu byla až do revoluce jen koníčkem. V 90. letech se postavil na vlastní nohy a konečně se začal věnovat výtvarné činnosti naplno.

Jeho hlavní doménou byly velké sochy od metru výš, zpočátku především tajemní druidové, tedy vydlabané sochy v podobě plášťů bez těla, které patří mezi jeho nejzásadnější díla. Podobně jako draci a ptáci jako vystřižení z temných bájí. Ve své tvorbě však byl velice všestranný, vyřezával i velké sochy světců, reliéfy, masky, loutky nebo betlémy. Velký zámecký betlém byl nejčastěji vystavován v Německu, ale několikrát ho mohli spatřit i Rakovničané v Muzeu T. G. M. Nezapomenutelným dílem Libora Daenemarka jsou i loutky a kompletní scéna pro loutkové představení Ostrov pokladů rakovnického divadelního souboru Tyl nebo mobilní naučné stezky na téma chmelařství a pivovarnictví a hrady na Rakovnicku, které vytvořil společně s hrnčířem Jiřím Duchkem.

Libor Daenemark byl rovněž pořadatelem prvních ročníků Křivořezání, organizoval i řezbářské symposium na Haunštejně a další sympozia (nejprve řezbářská a později komornější grafická) pořádal několik let i doma v Přílepích. Jeho díla se nacházejí ve sbírkách po celé Evropě.

Markéta Hartlová