Country večírek skupiny Žížeň Band nazvaný 21 – Voko bere (viz karetní symboly na pozadí) zahájila formace Okolo komína. Pořádající kapela si tak připomněla 21 let existence.
Reinkarnace Traperů, Urbánkovo Okolo komína a Veverák
Žízeň po country hasí Žížeň Band
RAKOVNÍK. Nevím, nevím, co by bylo s rakovnickou country scénou, nebýt Žížeň Bandu a jeho hlavních protagonistů. Na svých pořadatelských bedrech mají zhruba 14 country bálů, každých pět let velký koncert v kulturním centru a před rokem dvacáté kapelní narozeniny. Právě na ně navázali v sobotu 12. listopadu pořadem 21 – Voko bere. Podobných country večerů by mělo být víc. Na tom se shodli všichni, kteří se o akci dozvěděli a vešli se do sálu Klubu dětí a mládeže. Je pravdou, že se jednalo spíše o děti a mládež dříve narozené, a to jak na podiu, tak v hledišti, ale nikomu to příliš nevadilo a ti nejvěrnější vydrželi až do časných ranních hodin jako zamlada.
Společným jmenovatelem posledně jmenovaných akcí byla reinkarnace dvou kapel, které v rakovnické country scéně zanechaly největší stopy. Traperů a Rychtářů. K setkání mělo dojít i letos, bohužel kvůli nemoci banjisty Libora Nývlta z vystoupení Rychtářů sešlo. A tak se hledaly další kapely, které by zapadaly do scénáře jak po hudební, tak po lidské stránce. A našlo se.
O sympatický začátek celého představení se postarala relativně nejnovější rakovnická country kapela složená ze zkušených harcovníků. Sestavil ji Míra Urbánek, který se chopil kytary a kolem sebe postavil Láďu Černého s baskytarou, Honzu Janotu s kytarou, Jindru Matušku na pětistrunné banjo a Honzu Čermáka s houslemi. Formace dostala název Okolo komína, což podle Urbánka signalizuje, kam až sahají kapelní ambice. Hned na úvod zazněly staré osvědčené fláky od Greenhornů a další klasika včetně několika Urbánkových autorských věcí, jako např. Vrak č. 6.
Jako druzí nastoupili na scénu pořádající Žížeň Bandi a předvedli se ve skvělé formě. Na jejich playlistu nemohl chybět Lampář, ani vodácké písně jako Partička či Žížeň. Míra Tovara si získával publikum pěknými sóly na mandolínu stejně jako Honza Šmejkal na foukací harmoniku. Basa Zdeňka Lva krásně šlapala s doprovodnou kytarou Martina Vostárka a banjo Petra Bláhy jen cinkalo. Výkonu kapely pomohl i skvělý zvuk Petra Elznice.
A pak už přišli na řadu jen pro ten dnešní den reinkarnovaní Trapeři. Z Kladna dorazil banjista Sláva Cón, basy se chopil Venca Čibera, za elektrickou havajskou kytaru se posadil Míra Liška a za Víťu Vondráška zaskočil na mandolínu Míra Urbánek. Hned na druhou písničku sestavu rozšířil i Sláva Huml, alias Bak, aby postupně vytáhl z rukávu ty největší traperské hity: Vítr fouká nad Chicagem a Džínsbundu vodřenou.
Pro odlehčení večera byl pozván i senecko – lubenský estrádní soubor Veverák, v němž hraje mimo jiné i hlavní pořadatel akce Míra Tovara a též známý country basista Farky Martin Porcal. Jejich žertovně laděná koláž písní „přizabila“ posluchače už kapelní znělkou, jež míchá motiv I feel Good Jamese Browna se Slepičkou kropenatou, a v tomto duchu „ničil“ Veverák publikum až do půlnoci.
Zatímco zodpovědnější část muzikantů nebo jejich rodinní příslušníci balili nástroje a aparaturu, zvukař Petr Elznic zahájil na předsálí bluegrassový jam session. Poslední kovboj tak odjížděl ze sálu někdy kolem třetí hodiny ranní.
Pavel Sklenička
