Zuzana Chmelíková

Se Zuzanou Chmelíkovou o novém registru přestupků

Sankcí může být i napomenutí

RAKOVNÍK. Většina z nás se tu možná nikdy neocitne. Jsou však tací, kteří se sem (ač neradi) vracejí. I v moderní společnosti se občané uchylují k drobným krádežím, páchají přestupky proti občanskému soužití nebo veřejnému pořádku. Neřeší je soud, ale správní odbor městského úřadu. Od 1. října byl spuštěn centrální registr přestupků. K čemu slouží a jak pomůže v praxi, jsme se ptali na správním odboru města Rakovníka Zuzany Chmelíkové.

„Registr byl spuštěn s novelou přestupkového zákona č. 204/2015 Sb. Má napomoci v boji proti drobné kriminalitě. Pět let se v něm budou uchovávat vybrané přestupky. Při jejich opakování pachatelům hrozí vyšší pokuty. Opakovaného přestupku se dopustí ten, kdo ho spáchá do jednoho roku poté, co ho správní orgán uznal vinným z předchozího přestupku,“ vysvětluje vedoucí odboru Zuzana Chmelíková.

Výhodou je, že vedle správních orgánů má do registru přístup policie, státní zastupitelství a soudy. Podle Zuzany Chmelíkové patří k nejčastějším přestupky proti občanskému soužití (ročně 280 případů), dále majetkové újmy (115), při ochraně veřejného pořádku či boje proti alkoholismu jde řádově o desítky případů. Během roku řeší odbor okolo 450 případů.

Za většinou hlášených případů stojí policie (městská či státní). Stává se, že správní orgán přijde na spáchání přestupku upozornit samotný občan. „U každého činu musíme kvalifikovat, k jakému přestupku došlo. Případ je přidělen některému z referentů, který poté zahájí přestupkové řízení. O tom je v zákonné lhůtě informována obviněná i poškozená osoba,“ vysvětluje vedoucí odboru.

V praxi to znamená, že v určený den se obviněný i poškozený (popřípadě další svědci) dostaví do kanceláře správního odboru (Na Sekyře), kde je čin projednáván oprávněnou úřední osobou – referentem.

„Správní orgán během řízení shromažďuje všechny důkazy, tak aby zjistil objektivní skutkový stav věci. K rozhodnutí (včetně výše pokuty) nedojde na místě, ale písemně je sděleno oběma stranám.“ Výše pokuty se pohybuje v rozmezí od nuly do dvaceti až třiceti tisíc korun (prohřešky proti občanskému soužití, majetkové újmě, nalévání alkoholu mladistvým apod.). V případě prohřešků proti veřejnému pořádku (např. založení černé skládky) může pokuta vyšplhat až do částky 50 tisíc korun.

„Ne vždy musí být sankcí peněžitý trest. Někdy stačí i napomenutí nebo samotné projednání přestupku. Měli jsme tu i případ, kdy mladík v opilosti poničil sousedům stěrače u aut. Když zjistil, co udělal, se všemi poškozenými se vyrovnal a škodu napravil. U nás pak projevil natolik studu a lítosti, že jsme od uložení sankce upustili,“ poukazuje na výjimečný případ Zuzana Chmelíková.

Není pochyb, že práce referentů správní odboru je psychicky náročná a musí vykazovat značnou dávku erudice. Obviněná osoba se nezřídka nechává zastupovat právníkem, protože nechce mít záznam v registru přestupků.

Vedle vyšších pokut se opakovaný přestupek stává i bičem na držitele zbrojních průkazů: recidivistům je možno průkaz odebrat.

Sláva Vaic