Spojení Irena Budweiserová, kostel a spirituály bylo, jak by jistě potvrdili všichni přítomní, naprosto dokonalé.

Irena Budweiserová podpořila koncertem české hospice

V kostele se vybralo 24 tisíc

NOVÉ STRAŠECÍ. Druhá říjnová sobota se již tradičně slaví jako Světový den hospiců a paliativní péče. A vzhledem k tomu, že v Novém Strašecí již deset let funguje nadační fond Umění doprovázet, který podporuje hospice a toto hnutí v ČR, není divu, že tu právě při této příležitosti uspořádal benefiční koncert. Proběhl v kostele Narození Panny Marie a hlas, který tento stánek rozezněl, patřil Ireně Budweiserové.

V úvodu koncertu, který mimochodem zcela zaplnil kostel, připomněla zakladatelka a předsedkyně správní rady fondu Hana Haráková v kostce jeho historii a zaměření: „V průběhu svého trvání poskytl českým hospicům více jak 3,7 miliony korun. Fond získává finanční prostředky jak pro již fungující hospice, tak i pro ty nově vznikající, a od roku 2011 podporuje také domácí hospicovou péči. Kromě finanční a materiální pomoci podporujeme také projekty zaměřené na vzdělávání odborného personálu v oblasti hospicové a paliativní péče a projekty přispívající ke zlepšení informovanosti veřejnosti o těchto zařízeních.“

Po poděkování všem přispěvatelům, příchozím a pochopitelně i zdejšímu faráři za zapůjčení kostela, se už dostala ke slovu Irena Budweiserová, kterou na kytary doprovázeli Miroslav Linka a Jakub Racek. Na úvod zazněl tradiční spirituál Everytime, po němž následoval Hold On. „Vydrž. To, co každý z nás musí vydržet, záleží na úhlu pohledu. Každý si nějak žije svůj život, protože jeho překážka má jiný charakter. Důležité je neztrácet naději,“ uvedla Irena Budweiserová a v souvislosti se zmíněnou nadějí připomněla i citát Václava Havla, který byl právě v těchto dnech poměrně často připomínán vzhledem k jeho nedožitým osmdesátinám. Havel kdysi řekl: „Naděje není jistota, že něco dobře dopadne, ale přesvědčení, že to, co děláme, má smysl.“

Během hodiny a půl zněly v jejím podání spirituály většinou zpívané v anglickém originálu, ale posluchači si vyslechli i některé česky otextované, ke kterým si napsala text sama interpretka či Dušan Vančura ještě pro Spiritual kvintet. Koncert byl velmi příjemnou směsicí známých i méně známých písní s těmi zcela novými. A snad každý, přestože hlasový fundus Ireny Budweiserové je dobře znám, se rád nechával unášet a překvapovat jejím neuvěřitelným rozsahem.

Během koncertu uvedla mimo jiné, že se stále snaží hledat méně známé spirituály, což je stále těžší a těžší. „Pokud se něco takového nedaří, snažíme se alespoň k těm známějším nacházet nové úhly pohledu. Se spirituály je to podobné, jako s lidovkami – často se obměňují. Mění se název, část textu či harmonie, ale podle mého by tam vždy mělo zůstat to podstatné, což je energie a příběh,“ uvedla, než zazpívala další z písní – Jericho. Závěr koncertu patřil například Lodi bláznů, Scandalize My Name, při níž lehce spolupracovali i posluchači, Wayfaring Stranger a klasika Deep River, která korunovala celý úžasný koncert.

Velmi příjemným završením koncertu pak je jistě to, že se vybralo zhruba 24 tisíc. „Tento výtěžek přispěje na nákup přístrojů a zdravotnických pomůcek, které velkou měrou pomáhají nejen zlepšit kvalitu života pacientů v jeho závěrečné fázi, ale také usnadňují práci ošetřujícího personálu v hospicích. Jedná se například o automatická polohovací lůžka, lineární dávkovače léků, oxygenátory, odsávačky, toaletní vozíky, pojízdná polohovací křesla či antidekubitní matrace,“ uzavírá Hana Haráková.

Lenka Pelcová