Řepka je poprvé nad krajským i republikovým průměrem
Výnosy jsou nejlepší v historii
RAKOVNICKO. Už loni místní zemědělci spokojeně hlásili, že se urodilo rekordně obilí. Málokdo čekal, že by se mohla hned v následujícím roce situace opakovat. Obzvláště na Rakovnicku, které dlouhodobě trápí nedostatek srážek. Nakonec se ukázalo, že může být ještě lépe. Loňský rekord byl pokořen.
„Od začátku roku byl na našem okrese problém se suchem. Pořádně zapršelo až kolem 20. května a velkým štěstím bylo, že od té chvíle už bylo počasí příznivé,“ popisuje Jaroslav Mikoláš, předseda Okresní agrární komory Rakovník. Od května už dostávala půda vláhu relativně často a v menších dávkách. Sucho se nakonec projevilo jen u jarního ječmene, u něhož zaschly odnože, tudíž byl menší počet klasů na metr čtvereční. I tak ale dosáhl třetího nejlepšího výsledku v historii.
„Počasí nám bohužel moc nepomáhalo v čase žní. Kvůli přeprškům bylo hodně málo dnů, kdy se mohlo sekat od rána do večera. Žně byly velice zdlouhavé a kvůli tomu, že byla stejná situace v celé republice i na Slovensku, podniky dlouho čekaly na kombajny. Například náš Lupofyt má dva vlastní kombajny a další dva s překládacím vozem máme nasmlouvané. Letos k nám dorazily až o deset dní později, protože nejprve musely dokončit sklizeň na Slovensku a posléze na Moravě,“ vysvětluje Jaroslav Mikoláš s tím, že dlouhé žně také přinesly problémy se zakládáním nových porostů řepek.
Tím však výčet letošních zemědělských nesnází končí. V tom hlavním – výnosech, totiž mají zemědělci důvod k oslavě. „Ozimá pšenice dosáhla na Rakovnicku nejlepšího výnosu v historii, je 6,22 t/ha. Loni byl 6,14 t/ha. Také ozimý ječmen má první místo v historii. Výnos je 6,14 t/ha, loni dosáhl 5,40 t/ha. Jarní ječmen má třetí nejlepší výsledek, a sice 4,75 t/ha. U ostatních obilovin statistické srovnání neděláme, protože se pěstují na malé výměře. U pšenice jarní je výnos 5,07 t/ha, u žita 5,57 t/ha, u ovsa 2,18 t/ha a tritikale 5,64 t/ha,“ říká potěšeně předseda Okresní agrární komory.
Pokud se spočítá průměrný výnos všech pěstovaných obilovin, zůstává výsledek v rekordních číslech 5,98 t/ha. V roce 2014 dosáhl 5,81 t/ha a loni 5,67 t/ha. „Poslední tři roky jsme v pěstování obilovin velice úspěšní. Umíme už se suchem lépe pracovat a cíleně si vybíráme vhodné odrůdy do našich klimatických podmínek. I když kvůli suchu a dalším faktorům přeci jen stále zaostáváme za oblastmi, kde mají lepší klimatické podmínky nebo úrodnější půdu. U nás také chybí v půdě organická hmota, protože už na Rakovnicku v podstatě není žádná živočišná výroba,“ vysvětluje Jaroslav Mikoláš.
Rakovnická rekordní čísla výnosů obilovin tedy i přesto zaostávají za krajským nebo republikovým průměrem. Pokud se tyto ztráty vyčíslí v tržbách, dostává Rakovnicko za obiloviny a řepku ročně o 70 až 90 milionů korun méně než je krajský průměr. „Z čeho máme letos ale největší radost, je řepka, u které náš okres dosáhl výnosu 3,67 t/ha. Je to sice až druhý nejlepší výsledek v historii, ale poprvé jsme se dostali nad průměr Středočeského kraje i republiky. Vždycky jsme měli zhruba o půl tuny horší výnos oproti krajským a celostátním průměrům. Letos ale umožnily srážky v květnu a červnu řepce dobré dozrání a dobrou kvalitu, takže i nejsušší oblasti republiky, jako jsme my nebo jižní Morava, mají největší výnos v rámci republiky. Jižní Morava má průměrný výnos dokonce přes čtyři tuny. Konečně se to alespoň jednou otočilo. Navíc se nám to povedlo v roce, kdy je výkupní cena řepky velice dobrá, takže můžeme být maximálně spokojeni. Škoda, že to samé nelze říci i u obilovin, kde bohužel výkupní ceny výrazně poklesly,“ uzavírá předseda rakovnické agrární komory.
Markéta Hartlová
