Kdo měl chuť, mohl si na Pražské bráně zastřílet ze vzduchovky.

Rakovničtí muzejníci připomněli veřejnosti jubileum významné městské památky

Pětisté výročí Pražské brány

RAKOVNÍK. Už 500 let stojí v Rakovníku Pražská brána. Byla první stavbou kamenného opevnění města, které postupně nahrazovalo původní dřevěné opevnění zmiňované už kolem roku 1422. Stavbu brány si v rámci Dnů evropského dědictví připomnělo v sobotu 10. září Muzeum T. G. M. v Rakovníku celodenním programem.

„K výstavbě Pražské brány kamenickým mistrem Janem se váže zpráva k roku 1516. O rok později pak Jakub Městecký svázal její krov. Pražská brána je jednou z nejmalebnějších památek svého druhu v Čechách, protože je to taková subtilní stavba o půdorysu 10x10 metrů a výšce 12 metrů. Pozornost si zaslouží i proto, že jí v historii města hrozilo několikrát zbourání. Naštěstí k tomu nikdy nedošlo, zbourána a posunuta byla fara, později, v letech 1835 a 1842, byly zbourány Svatojilská brána, která uzavírala město od západu, a Lubenská na jižním předměstí,“ vysvětluje archeoložka muzea Kateřina Blažková.

Návštěvníci, kteří v sobotu do muzea a na Pražskou bránu přišli, mohli zhlédnout výstavu dobových fotografií z muzejního archivu, v mnoha případech unikátních. Byl zde např. snímek z nacistické okupace s vlajkou s hákovým křížem, fotografie zátarasů u Pražské brány těsně před osvobozením v květnu 1945, záběry z příjezdu tanků v roce 1968, ale třeba i fotografie projektu výstavby na pražském předměstí z doby normalizace, který počítal s panelákovou zástavbou od Hrádku až k dnešnímu kruhovému objezdu. „Naštěstí nebyl realizován, a tak máme paneláky jen mezi Pražskou bránou a Masarykovou obchodní akademií,“ říká archeoložka a doplňuje: „K tomu jsme inovovali stávající expozici, připojili jsme tři panely s poznatky o městském opevnění a o průběhu změn stavební podoby Pražské brány. Inovací prošla i expozice ostrostřelců – přidali jsme obrazy patronů historických ostrostřelců sv. Šebestiána a sv. Jiří od Inky Delevové. V prvním patře brány jsme instalovali střelnici, takže kdo měl zájem, mohl si zde zastřílet ze vzduchovky do několika druhů terčů. Je zde i fotopoint, kde je možné se vyfotit jako ostrostřelec.“ V rámci Dnů evropského dědictví byl vstup na bránu a do muzea dobrovolný.

Atraktivní část programu začala ve 14 hodin. Kateřina Blažková a publicista a badatel Roman Hartl z městské knihovny uspořádali naučnou vycházku po stopách městského opevnění. Zájemci si prohlédli zbytky opevnění na nádvoří muzea (dochovaly se v původní výšce), ve farské zahradě a prohlédli si nejen Pražskou, ale i Vysokou bránu. Průvodci výklad doplnili dobovými vyobrazeními a Roman Hartl přidal i několik pikantních historek. „Milovníky historie města Rakovníka bych chtěla upozornit, že koncem letošního roku vyjde Věstník muzejního spolku král. města Rakovníka, který bude obsahovat článek doktora Vladislava Razíma o Vysoké bráně s nejnovějšími poznatky,“ dodala archeoložka.

Tomáš Bednařík