Část obrazu Polní práce a život v přírodě. Vpravo nahoře vidíte Mšec, vlevo bývalou hájovnu ve Třtici.

Výstava kreseb Václava Fialy rozhodně stojí za to

Novostrašecko, které už neexistuje

SLANÝ/NOVOSTRAŠECKO. Zatímco jméno malíře Václava Rabase si v souvislosti z obrazy zachycujícími zdejší krajinu (zejména pak okolí rodných Krušovic) dokáže bez problémů vybavit velká část obyvatel Rakovnicka, jméno Václava Fialy je zde prakticky zapomenuté. Přitom i v tvorbě tohoto malíře najdeme díla, která by rozhodně neměla zůstat bez povšimnutí. Jsou jimi kresby, které zachycují krajinu a lidovou architekturu Novostrašecka ve 40. letech minulého století. Bohatý soubor 85 kreseb je unikátním obrazovým dokumentem, v němž najdete zajímavá zákoutí zdejších vesnic v podobě, v jaké už je v reálu nikdy nespatříte. Kresby se nacházejí ve sbírce Vlastivědného muzea ve Slaném. Od 10. září do 4. října je můžete spatřit ve vstupní chodbě slánské knihovny na výstavě Novostrašecko v díle Václava Fialy.

Malíře, grafika a ilustrátora Václava Fialu (nar. 1896, † 1980) přivedla na Novostrašecko zakázka. Ve 40. letech byl osloven, aby vyzdobil sál nově postavené filiálky slánské spořitelny v Novém Strašecí (dnes sídlo městského úřadu). Malíř se rozhodl, že vytvoří dva rozměrné obrazy, jejichž tématy budou zdroje bohatství a tradice Novostrašecka. Proto se v létě roku 1941 přestěhoval na letní byt k Pondělíčkům do Řevničova a vyrážel odtud do okolí, aby si na přípravných kresbách zaznamenal zdejší krajinné motivy, chalupy a usedlosti a také místní obyvatele při práci. Ty posléze zúročil při tvorbě obrazů nazvaných Polní práce a život v přírodě a Průmysl a město.

V jeho skicáři se ocitly i mnohé místní pamětihodnosti, které se do dnešních dnů nedochovaly, případně se přestavbami velice změnily, například dům čp. 192 v Řevničově, kaplička na návsi v Rudě, dům s roubeným špýcharem v Pochvalově a další. Malíř však vstupoval i do interiérů usedlostí, a tak se mu podařilo zdokumentovat i vybavení tehdejších domácností.

Na obrazech, které pro filiálku spořitelny vytvořil, najdete jen některé z motivů, které při svém putování zachytil. Na prvním obraze nazvaném Polní práce a život v přírodě lze spatřit Mšec s dominantní věží kostela, opukovou oborní zeď s bývalou hájovnou ve Třtici, stodolu v Kalivodech, zvoničku v Přerubenicích, vjezd do statku čp. 5 či dům čp. 86 v Řevničově. Také druhý obraz Průmysl a město zvěčnil mnoho místních zajímavostí. Dominuje mu panorama Nového Strašecí, ale jak je z názvu jasné, hlavním tématem je průmysl. Proto zachycuje továrnu Hamiro, cihelnu, pilu v Řevničově, domácí dílnu pro výrobu dřevěného náčiní v Pecínově i rynholecké doly.

Oba rozměrné obrazy (195 x 490 cm) visely ve dvoraně novostrašecké spořitelny od 1. prosince 1941, kdy byla budova slavnostně otevřena. V 70. letech byly označeny za nezajímavé, sejmuty a převezeny do novostrašeckého muzea. Dvacet let trvalo, než byl opět uznán jejich velký význam pro zdejší region. V rakovnickém a slánském muzeu se v letech 1994 a 1995 konala výstava, při níž byl veřejnosti představen jak soubor Fialových kreseb, tak oba obrazy, které se dochovaly ve sbírce rakovnického muzea sice rozebrané na několik částí, ale kompletní. Na základě této výstavy je město Nové Strašecí nechalo opravit a instalovalo v prvním patře městského úřadu, kde jsou dodnes k vidění.

Markéta Hartlová