Jeden z obrazů Hany Holarové.

NKC se mění k lepšímu, byť zachovává původní podobu

O posvícení Nedělní malíři i bonsaje

NOVÉ STRAŠECÍ. Ten, kdo v posledních dnech zavítal před novostrašecké KC či školní jídelnu, nemohl si nevšimnout, jak se mění prostranství před nimi. Změnou – byť drobnou – prochází i samo KC a už z toho, co je vidět dnes, je zřejmé, že odstranění dlaždic na sloupech u vstupu bude jen ku prospěchu. Změny se však dějí i uvnitř. O nově vzniklé městské galerii Viktora Olivy jsme vás už informovali, nyní prošlo drobnou úpravou i foyer.

Původní foyer

Přesněji řečeno, tento prostor se vrací do původní podoby. „Foyer jsme zjednodušili a prosvětlili. NKC je socialistický objekt, ale díky tomu, že nebyly prostředky na jeho úpravu, stojí tu dnes svým způsobem unikátní budova, která na rozdíl od obdobných staveb není nijak upravená,“ konstatuje vedoucí odboru kultury, sportu a rodinné politiky Lenka Nikodýmová.

To, že foyer sloužil i jako výstavní prostora, není nic nového. Nyní však v sobě bude slučovat hned několik aspektů. Jednak bude všem příchozím připomínat slavné výtvarníky, kteří jsou s Novým Strašecím spjati. Není totiž bez zajímavosti, že kromě slavného rodáka Olivy, tu působili či působí další čtyři profesionální výtvarníci. Už dnes si tu proto můžete prohlédnout práce Zdeňka Kleindiensta a Františka Skály, v dohledné době by se k nim měli přidat i Pavla Aubrechtová a Vladimír Ge­bauer. Tuto čtveřici ještě doplňuje obraz Oldřicha Nováka, který byl místním učitelem a výborným malířem.

Nedělní malíři

V místech, kde jsme byli zvyklí vídat fotografie, bude prostor pro prezentaci prací zdejších občanů. První z těchto počinů proběhne už o posvícení, kdy tu budou k vidění práce několika z nich. Název výstavy zní Nedělní malíři, což je označení, které se v kunsthistorii používá pro umění tzv. insitní, naivní či primitivní. Po tři dny se tu budou moci zájemci seznámit s tvorbou pecínovského rodáka Vladimíra ­Adlta, který celý život pracoval v kladenské Poldovce, a snad proto si potřeboval surovost hutí vykompenzovat krásou přírody a láskou ke psům. Rád maluje stromy, portréty lidí i psů. I další vystavující Hana Holarová je pecínovskou rodačkou. Pracovala jako švadlena a později měla i svůj salon. Má ráda přírodu, vodu, květiny, proto se nelze divit, že vodní plochy a stromy jsou častými náměty jejích obrázků. Václav Killich se sice narodil ve Slaném, ale od doby, kdy před léty koupil s manželkou chatu na „Šibeňáku“, jsou Strašecí věrni. Kdysi mu učarovala vůně olejových barev, dnes upřednostňuje akryl a preferuje abstraktní malbu. Předposledním z vystavujících je Václav Trepeš, který se do Nového Strašecí přiženil. Jeho akvarely, tempery, oleje zachycují krajinu v různých náladách. Starší generace ho zná jako výborného saxofonistu a hobojistu, který si zahrál i s Josefem Vobrubou. Pětici uzavírá Václav Brezík, jehož práce také stojí za vidění. Foyer nebude ochuzen ani o fotografie. Ty dostaly prostor nad šatnou, kde na jakési galerii jsou nyní k vidění snímky Jiřího Duchoně, přibližující letošní výročí Čtyřlístku.

Bonsaje

O posvícení však nebude probíhat výstava „pouze“ zde. Galerie Viktora Olivy se letos poprvé promění v jakousi zelenou oázu. Bude tu vystaveno zhruba šedesát unikátních bonsaí. „V sobotu tu pak jeden z bonsaistů Pavel Šimsa ze Slaného bude zájemcům upravovat donesené stromky do bonsaí,“ pokračuje Lenka Nikodýmová. Z jejích dalších slov vyplývá, že ve zmíněné galerii by se měly konat asi tři výstavy do roka a prostora je určena i pro konání Akademie volného času.

Pokud bychom šli i do vizí, chtěla by Lenka Nikodýmová nabídnout tento prostor i mladým. „Mohli by si tu uspořádat hudební a divadelní večery, workshopy a různé akce spojené s výtvarným uměním nebo i moderními technologiemi. Ale to je zatím jen úvaha,“ uzavírá lehce bilanční a částečně zvací hovor.

Lenka Pelcová