
Řevničovská sokolovna je nenápadná budova v rohu návsi. Kdysi bývala stodolou.
Kvůli špatnému stavu je už dva roky nevyužívaná
Sokolovna bude obecní
ŘEVNIČOV. Spíš než jednou z dominant obce je řevničovská sokolovna skromnou stavbou, která se krčí v rohu návsi. Snadno ji přehlédnete. Nebýt velkého sokolského znaku na fasádě, ani byste nepoznali, že se jedná o zdejší hlavní stánek kultury a sportu. Budova navíc není v nejlepší kondici. I proto se ji rozhodla koupit obec, která má větší možnosti zajistit jí potřebnou rekonstrukci.
„S místním Sokolem jednáme přes rok. Původní varianta bezúplatného převodu budovy i s pozemky padla. Župa Kladno s ní nesouhlasila. Proto jsme se dohodli na prodeji, a to za cenu půl milionu korun. Částku zdejší Sokol odsouhlasil na valné hromadě, souhlasné stanovisko vydala i kladenská župa a nyní čekáma na vyjádření Prahy, což stanovy a směrnice Sokola vyžadují,“ vysvětluje řevničovský starosta Jiří Petráček.
Stav sokolovny není dobrý, proto je už dva roky zavřená. Kvůli tomu se také v Řevničově přestaly konat plesy a taneční zábavy, s výjimkou těch pořádaných pod širým nebem. „Je to náš jediný kulturní stánek, takže stojíme o to, aby fungoval. Až ji budeme mít v majetku, začneme hledat cestu, jak ji opravit a znovu otevřít,“ říká starosta. V první řadě je nutné nechat zpracovat studii, ze které vyplyne nejen rozsah oprav, ale i možnosti využití budovy.
Sokolovna je ve svém jádru stodolou. Ta kdysi patřila k jednomu z místních hospodářství. Majitelé ji za první republiky věnovali řevničovskému Sokolu (vznikl v roce 1908) a ten v ní vybudoval sokolovnu. V roce 1927 se konalo její slavnostní otevření. V průběhu dalších let se na ni postupně nabalovaly přístavby, v nichž vznikla přísálí a další zázemí.
„Musím říct, že se sokolové snažili, co jim síly stačily, budovu udržovat. Vyměnili okna alespoň v jižním přísálí, nechali udělat nové plynové vytápění. Ale takové příjmy, aby mohl investovat do nějaké větší modernizace, místní spolek nemá. Ostatně ani náš obecní rozpočet by neutáhl, kdybychom měli opravy zafinancovat všechny naráz. Budeme se tedy poohlížet po vhodných dotačních titulech,“ přibližuje Jiří Petráček.
Jestliže se žádná vhodná dotace neobjeví, nenechá obec samozřejmě sokolovnu chátrat. Pustí se do oprav postupně po etapách. V první řadě je potřeba zajistit, aby dovnitř neteklo a aby se vyřešily alespoň ty problémy, které momentálně brání jejímu využívání. „Než nám studie řekne, co dál, musíme se postarat alespoň o základní opravu a údržbu. Chtěli bychom, aby se sokolovna využívala co nejvíc. Nejen na dvě tři zábavy do roka. Takže je rozhodně žádoucí, aby se v ní v budoucnu zase sportovalo. Zkrátka, aby i nadále sloužila účelu, pro který byla postavena,“ říká starosta. Škola ji na cvičení využívat nebude, má vlastní tělocvičnu.
Markéta Hartlová