Tradičními účastníky Křivořezání jsou Milan Švagr (vpravo) a Kamil Ostrčil.

Jedenadvacáté sympózium Křivořezání doplní v sobotu 6. srpna svátek řemesel

Řezbáři ztvárňují Lucemburky i Filipinu

KŘIVOKLÁT. Už po jedenadvacáté se sjeli v poslední červencový den na hrad Křivoklát mistři ostrých dlát k řezbářskému sympóziu Křivořezání. Po loňském jubilejním ročníku, který vyvrcholil velkolepým historickým spektáklem na počest Filipiny Welserové (její osobnost byla hlavním tématem sympózia), se letošní Křivořezání nese v komornějším duchu. Protože je rok 2016 zasvěcen na českých památkách Karlu IV. a Lucemburkům, odráží se to i na tématu, které řezbáři zpracovávají – Václav IV. na Křivoklátě.

„Přijelo sedmadvacet řezbářů, někteří se na poslední chvíli z různých důvodů omluvili. Dvacet z nich zpracovává lucemburské téma, sedm pokračuje na loňském tématu a dokončuje především paraván s dvanácti výjevy ze života Filipiny Welserové,“ říká předák řezbářů Radko Samek. Ti, kteří toto téma zpracovávají, patří k nejlepším mistrům řemesla – Miloš Kohlíček, Karel Holub, Tomáš Měsíček, Karla Havlíčková, Kamil Ostrčil ad. Bohužel už mezi nimi chybí zkušení řezbáři Pavel Balcar a Jan Baxa, kteří vloni vytvořili sochy Filipiny a Ferdinanda v životní velikosti. Ty však, na rozdíl od většiny prací z předcházející dvaceti ročníků, na výstavě v galerii na purkrabství neuvidíte. „Po neshodách s vedením hradu i s předákem řezbářů jsme se rozhodli na svoji další účast na sympóziu rezignovat. Obě sochy jsme věnovali bývalé manažerce hradu Haně Jurčkové za to, co všechno pro řezbáře udělala, a ta je zapůjčila na hrad Svojanov. Tady si můžou návštěvníci prohlédnout i naše další práce, třeba jedinečný Staroměstský orloj Pavla Balcara,“ vysvětlil absenci dlouholetých účastníků Křivořezání Jan Baxa.

Ti řezbáři, kteří se rozhodli zpracovávat lucemburské téma, měli na výběr hned z několika námětů. Krále Václava IV. mohli ztvárnit třeba jako dítě slavného otce Karla IV., jako vášnivého lovce v křivoklátském královském hvozdu, jako zajatce odbojné české šlechty, či jako milovníka vína, žen a hodokvasů. Nabízelo se zpracovat i známou legendu o lazebnici Zuzaně, spor s arcibiskupem Janem z Jenštejna, který vyvrcholil tragickou smrtí vikáře Jana Nepomuckého, či přiblížit Václavovy manželky Johanu Bavorskou a Žofii Bavorskou nebo jeho bratry Zikmunda a Jana Zhořeleckého. Dramatické téma skýtá i Václavova smrt a tajný pohřeb na Zbraslavi.

„Přeji všem řezbářům, aby se jim díla vydařila a obohatili naši expozici z minulých ročníků,“ popřál tvůrcům při slavnostním zahájení kastelán Petr Slabý s tím, že rozsáhlá výstava v prostorách purkrabství projde inovací. I když počasí v neděli 31. července řezbářům ani návštěvníkům příliš nepřálo, řízný dixieland ze Zdic se postaral o slavnostní atmosféru. Řezbáři zasedli ke svým „ponkům“ a pustili se do práce. Nejdéle „sloužícím“ účastníkem Křivořezání je nepřehlédnutelný Oskar Podávka v Chocně. „Já jsem se rozhodl řezat postavu císaře Karla IV., protože si připomínáme 700. výročí jeho narození,“ konstatoval Podávka.

Sobotní zakončení 21. Křivořezání bude netradiční. Po celý den bude na hradě probíhat svátek řemesel, na který můžete dorazit speciálním vlakem z Prahy – Braníka (odjezd 9.13), jenž bude tažen parní lokomotivou 464.102 „Bulík“. „Návštěvníci si mohou vlastnoručně vyzkoušet většinu tradičních řemesel – tesařství, kovářství, hrnčířství, tkalcovství, drátenictví, perníkářství, výrobu šperků z tažného skla, korálkových ozdob, dřevěných hraček a slaměných ošatek. Připraveny jsou i tvůrčí dílničky pro děti,“ zve na hrad kastelán Slabý. Během dne budou příchozí bavit kapely Elthin a Natural a šermíři ze skupin Gladius a Tartas. Večer bude 21. Křivořezání zakončeno představením muzikálu Modrá krev v podání pražského souboru LaScuola.

Tomáš Bednařík