Foto

Duo Resonans velmi příjemně obohatilo kulturní program na Krakovci.

 

Duo Resonans týden obohacovalo Krakovec

„Soukromý“ koncert nadchl

KRAKOVEC. Když jsme se s kolegyní dočetly, že na Krakovci bude celý týden vystupovat Duo Resonans, které interpretuje hudbu od období renesance až po současnou s prvky šansonu a ragtimu, hledaly jsme prostor, abychom na koncert mohly vyrazit spolu. Ve čtvrtek 21. července nám to vyšlo. Obě jsme se snažily, abychom mohly na chvíli zmizet z práce a hnaly se na jedenáctou hodinu na Krakovec.

Dorazily jsme sice s několikaminutovým zpožděním, ale k našemu překvapení nikde nezněl ani tón, jen na hradním nádvoří poslouchala skupinka návštěvníků výklad k historii hradu. Poslouchaly jsme tedy také. Po zhruba dvaceti minutách pozval průvodce všechny přítomné do bývalého skladiště potravin, kde už se připravovalo zmíněné duo.

Zasedly jsme do chladného sklepa a zaposlouchaly se do nádherného zvuku violy a kytary. Okolní lavice však zely prázdnotou, byly jsme totiž jediné, kdo si muziku přišel v klidu vyslechnout. Ostatní si za zvuku hudby procházeli a prohlíželi Krakovec. Po první skladbě jsme proto poněkud rozpačitě tleskaly. „Vy hrajete jen pro nás?“ otázala se kolegyně Petra. „Ostatní už tu byli, vystupujeme celý den a střídáme se s výkladem průvodce, je to takové naše hraní pro radost,“ zněla odpověď violisty Aleše Křivského.

Koho si pod pojmem Duo Resonans máme představit? V každém případě muzikanty, kteří již třetím rokem zpříjemňují a obohacují celý týden návštěvníkům pobyt na Krakovci. Kytarista Josef Ulrich se k hudbě vydal trochu oklikou. Nejprve vystudoval Střední průmyslovou školu stavební v Kadani, a poté absolvoval konzervatoř v Teplicích, obor klasická kytara. Violista Aleš Křivský je absolventem pardubické konzervatoře. Dnes oba pánové učí v ZUŠ Slatiňany.

V úvodu koncertu zněly především upravené francouzské šansony, a když jsme řekly, že bychom si rády poslechly i něco z renesance, přešli pánové k tomuto hudebnímu soudku. „Je to anglická renesance ze 16. století, jejím autorem je John Bartlet. Jmenuje se Proč má lásko,“ uvedl jednu ze skladeb kytarista Josef Ulrich a nám absolutně nevadilo, že její text pánové nezazpívali. Viola hlas dokonale nahradila.

K textům a hudbě však prozradili, že pro romantické skladby je typické, že se obvykle k veselé hudbě váže smutný text a naopak. „Texty se velmi špatně překládají, protože jsou psané ve staroangličtině, takže běžný angličtinář je přeloží jen z poloviny. Obvykle však jsou o nešťastných a nenaplněných láskách,“ pokračuje Aleš Křivský.

Zazněla například skladba italského anonyma z konce 16. stol., renesanční klasik John Dowland, píseň Thomase Campiona Když Korinina loutna zpívala. Došlo i na ruskou národní píseň z přelomu století Ticho po pěšině. Zhruba půlhodinové vystoupení bylo zkrátka zážitkem, na který se nezapomíná, a pokud pánové přijedou i příští rok, rozhodně si jejich krakoveckou produkci nenechám ujít.

Lenka Pelcová

« Zpět