Letošní hudební festival Coombal, jehož hlavním „patronem“ se stal vloni zesnulý baskytarista Motörhead Lemmy Kilmister, nabídl celkem 19 kapel na dvou podiích a luxusní zábavu pro více než 1200 lidí. Už odpoledne vystoupila rakovnická Zima. Její frontman a spríkr Bakalář stage Marek Bradáč nasadil se svojí Lemmyovskou image laťku hodně vysoko. Pejzy s knírem byly jako opravdové.

Hudební festival byl tak dobrý, že mohl být na Tyršáku

Coombal opravdu frčí

LUŽNÁ. Letošní hudební festival Coombal byl prý tak dobrý, že by se klidně zase mohl vrátit na Tyršovo koupaliště. A rozhodně by se v tom obrovském prostoru neztratil. I takové názory bylo možné zaznamenat po skončení akce. My jsme o zhodnocení požádali kolegyni Markétu Hartlovou, která Coombal prožila celý s fotoaparátem na krku a pak odjela na dovolenou, kde už neměla možnost recenzi sepsat. A z druhé strany břehu, z pozice jednoho z organizátorů, přidává své názory Ondra Kinkor.

„Hlavní postavou letošního Coombalu byl pro mě Jirka Bendl. Jednak hrál hlavní roli lepiče plakátů v tom skvělém klipu, a pak na festivalu bubnoval se třemi kapelami. S Manon Meurt, Mara Jade a Norman Bates. Super výkon. Hrál vlastně se čtyřmi. Zastihla jsem ho totiž také při jedné ze soutěží, kdy diváci nebo i účinkující měli bez nástrojů předstírat, že hrají jako Nirvana nebo kapely, jejichž nahrávky zazněly. Jirka si sedl samozřejmě za bicí,“ směje se Markéta.

Další výkon, který ji bavil, bylo moderování Marka Bradáče na Bakalář stagi. „Jeho kostým a knír s pejzy byl dokonalý. Prostě Lemmy. Celou dobu jsem věřila, že si to nechal narůst, ale nakonec přiznal, že je to práce maskérů. Na CBC Net stagi moderoval Standa Markup, bývalý basák z Mara Jade. Ten byl sice trochu nesmělejší než Marek, ale taky si to užíval,“ srovnává Markéta.

A jak Markéta hodnotí vystoupení Emmy Smetany? Mezi rockery jsme totiž zaznamenali ohlasy, že to byla sice krásná holka, ale jinak nic moc. „S Emmou to bylo trochu složitější. Bylo vidět, že lidi na ni přišli ze zvědavosti. Viděli, jak vypadá, konstatovali, že je to pěkná holka, a pak poslouchali spíše z povzdálí. Přišla mi příliš popová, ale to může být jen můj pohled.“

Jako drobný renonc festivalu Markéta vnímala, že hlavní stage byla ta, která je v areálu postavena nastálo. Jenže ta je nižší a vypadá poněkud pirátsky. Oproti tomu druhá stage, která byla v areálu instalována, vypadala paradoxně honosněji. „Ačkoliv areál v Lužné nám maximálně vyhovuje, tohle je něco, co nás trochu trápí. Je to přeci jen dřevěné pódium, které s podobnou akcí nepočítá. Letos jsme se jeho podobu rozhodli alespoň vylepšit tím, že jsme celý vnitřek pobili černou tkaninou, abychom schovali palubky. Určitě to alespoň trochu vizuálně pomohlo. Pokud budeme příští rok v Lužné znovu, máme další nápad, jak to zase o něco zlepšit,“ slibuje Ondra.

Po hudební stránce bavili Markétu nejvíce Manon Meurt a Zrní. „Ale asi nejvíc se pařilo na tvrdou muziku, jakou hráli Atari Terror nebo the switch. A pro mě úplně super byl Cirkus Problém. Jejich vystoupení bylo načasováno na správný čas, kdy už všichni chtěli tančit. A jejich hudba k tomu byla jako stvořená. Je hodně skočná, taková skoro balkánská dechovka. Skvělý dramaturgický tah. A málem bych zapomněla na Falešnou ozvěnu a na jejich fanynky pod podiem. Mají opravdu nejhezčí publikum ze všech,“ směje se Markéta.

A celkové hodnocení? „Coombal fakt frčí. Rok od roku jde jeho úroveň nahoru. Kdyby se to na této úrovni konalo na Tyršáku, rozhodně by to nevypadalo, že je tam prázdno. Festival měl velmi dobrou dramaturgii, stylově byl hodně pestrý. Hodně lidí kvitovalo návrat Norman Bates. Na ně bylo pod podiem spousta lidí a dokonce i s nimi zpívali. Příští rok bych jen trochu zvýšila počet mobilních záchodů. Na 1200 lidí mi jich přišlo málo.“

A co říká na nápad vrátit Coombal na Tyršák Ondra Kinkor? „Ten pokus tady už jednou byl a nevyšel. Teď je situace o něco jiná, protože na Tyršově koupališti se změnil nájemce, který nás už kontaktoval. Navíc oproti tomu předchozímu jsme si u něj jisti, že by s ním byla zcela jistě mnohem lepší spolupráce. Je ale třeba říct, že v Lužné jsme rádi, líbí se nám tam a věříme, že se tam líbí i návštěvníkům. V tuhle chvíli tedy nechceme říkat, že Lužnou opouštíme, nicméně tuhle otázku zatím necháváme otevřenou.“

Pavel Sklenička