Jedním z představení byla Koralína a svět za tajemnými dveřmi.

Vydařený festival literárně dramatického oboru

Koralína i Rozmarný duch

RAKOVNÍK. Letos poprvé se v Rakovníku uskutečnil Festival literárně-dramatického oboru ZUŠ. Konal se v neděli 19. června odpoledne a ve dvou blocích představil zájemcům představení, které si připravili žáci LDO. S myšlenkou na jeho uspořádání přišla ředitelka ZUŠ Libuše Podaná. Námětem jí byla především vystoupení tanečního oboru. Navíc vloni se dramatický obor prezentoval úspěšným muzikálem Ať žijí duchové, takže festivalem „zuška“ na tuto akci navázala.

„Připravili jsme dva bloky – v prvním vystupovali mladší žáci a ve druhém starší,“ líčí učitelka LDO Eva Suková. Představení, jak vyplývá z jejích dalších slov, byla vesměs ročníková. Jedinou výjimkou byla inscenace Cirkus Praha. „Je zajímavá v tom, že v ní účinkují nejen děti, které ještě chodí do dramaťáku, ale i absolventi. Scházejí se ve svém volném čase a spolu se současnými žáky vytvořili skupinu, v níž dělají pantomimu a žonglují. A na základě tohoto vzniklo i toto představení, což je velmi pozitivní i pro mě, jako pro učitele. Je vidět, že je to opravdu baví,“ pokračuje.

Na přehlídce bylo celkem sedm představení – Tajný deník Adriana Molea, Schovávaná s duchem, Koralína a svět za tajemnými dveřmi, Rozmarný duch, Zlatý kolovrat, Smrt klepe na dveře a již zmíněný Cirkus Praha. Aby se mohla hrát za sebou (v bloku 3 + 4), vystupovali v pauzách na přestavbu děti s přednesem. A vzhledem k tomu, že se během odpoledne vystřídalo na jevišti zhruba šest desítek dětí, šlo i o akci logisticky poměrně náročnou.

Bylo velmi příjemné, že diváci přišli na celý blok, takže divadlo bylo plné od začátku do konce. Návštěvnicky úspěšnější byl pochopitelně první, kde vystupovalo více dětí. Když se podíváme blíže na představení, nedá se mezi nimi najít více pojítek, než to, že všechny vznikly v ZUŚ a odehrály je děti. Byla autorská i převzatá, inspirovaná divadelním textem (např. Rozmarný duch), povídkou (např. Schovávaná s duchem – jedna z povídek Chrise Priestleyho) či improvizací. Některá se více hodila na klasickou divadelní scénu, jiným by více slušelo jiné prostředí. Nicméně s prostorem si děti poradily na výbornou, byť – a to se týká především těch starších – se s ním musely vyrovnávat tzv. za pochodu. „Divadlo jsme sice měli domluvené od deseti dopoledne, takže jsme i zkoušeli, ale přednost měli ti menší. U starších to opravdu bylo hodně o improvizaci,“ dodává Eva Suková.

Kdybychom chtěli premiérovou akci shrnout, museli bychom konstatovat, že dopadla dobře a organizátoři ji mohou s klidným svědomím příští rok zopakovat.

Lenka Pelcová