Stovka příchozích se blíže seznámila s prací archiváře

Archiv již po osmé otevřel dveře

RAKOVNÍK. Výstava přibližující osobnosti jako byl Jeroným Pražský, Zikmund Winter či Zdeněk Štěpánek, seznámení se s prací archiváře i nahlédnutí do prostor, kam se běžný badatel nedostane. To vše bylo součástí Mezinárodního dne archivů v Rakovníku, který se uskutečnil ve čtvrtek 9. června. Den, kdy byl zdejší archiv otevřen veřejnosti, se v rakovnickém archivu uskutečnil již po osmé a soudě podle návštěvnosti si získává stále větší ohlas.

„Před dvěma lety jsme jej uspořádali poprvé mimo naši budovu ve spolupráci s muzeem v Jesenici, ale pak jsme se opět vrátili do Rakovníka,“ přibližuje ředitelka SOkA Renata Mayerová. „Možná i díky tomu, že jsme oslovili zdejší tisk a ČRo s upoutávkou na tuto akci, byl o ni tak velký zájem. Archivem za jediný den prošla zhruba stovka návštěvníku a to v pěti po sobě jdoucích exkurzích. Plně obsazená byla první i poslední z nich, přičemž první skupina se s archivem seznamovala již v devět hodin dopoledne a poslední v pět odpoledne.“

Vzhledem k tomu, že se akce rok co rok opakuje, není divu, že se mění zaměření především její výstavní části. Jeden rok se výstava věnovala kronikám a kronikářským zápiskům a letos, jak už jsme zmínili, zmíněným osobnostem, a to v návaznosti na náš region. „Chtěli jsme připomenout 600. výročí upálení Jeronýma Pražského a na stopy této osobnosti v našem regionu. Proto byla součástí expozice historie kapličky v Hostokryjích, která je mu věnována. Drobnou výstavou mapující rakovnické památníky Zikmunda Wintra jsme si připomněli i letošní jubileum této osobnosti,“ pokračuje Renata Mayerová.

Vzhledem k tomu, že Zikmund Winter je i autorem Nezbedného bakaláře (Rakovnické obrázky), kterého nezapomenutelně ztvárnil Zdeněk Štěpánek, byla součástí výstavy i jeho vazba k Rakovníku. Jeho zdejší pobyt a působení rodiny mapovaly tři drobnější panely. Kromě toho si mohli příchozí díky fotografickým souborům připomenout, jakými proměnami Rakovník procházel v uplynulých desetiletích.

Gró exkurze však bylo v přiblížení běžné, archivářské činnosti. Návštěvníci například zjistili, jak se pracuje s archiváliemi, jak se odborně pořádají i ochraňují. „Přiblížili jsme poměrně širokou škálu současného archivního materiálu, do něhož se archiválie ukládají, i finální fázi, jak se archiválie uchovávají v depotních sálech. Vzhledem k tomu, že tímto práce archiváře nekončí, vysvětlili jsme posluchačům i některé základy restaurování. Archiv v podstatě nepřetržitě více jak deset let dává každoročně k ošetření a k restaurování určitý soubor archiválií,“ přibližuje dále.

Vzhledem k tomu, že dnes je velmi žádané zpracovávání rodokmenů, mohli se návštěvníci přímo v badatelně seznámit s tím, jak jsou digitalizované matriky a jak se v nich orientovat. Součástí této IT části byla i informace o dalších archivních pomůckách přístupných na internetu. Jednou z nich je například i příruční knihovna, kdy si z domova můžete zjistit, zda disponuje požadovaným svazkem, a mailem si jej objednat. Rakovnický archiv má dnes více než 37 tisíc svazků. „Tato knihovna je specificky orientovaná na odborné publikace historického rázu, encyklopedie, filozoficky či edičně zaměřené publikace. Je k dispozici pouze ke studiu v badatelně. Její součástí je i regionální knihovna, takže jsme návštěvníkům ukázali, jak jednotlivé obce či některé podniky přibližují svou historii. Tento široký záběr naší knihovny návštěvníky poměrně překvapil,“ dodává ředitelka SOkA. „Myslím si, že jsme poměrně vyčerpávajícím způsobem přiblížili běžnou archivářskou práci i reprezentativnější činnost, jako jsou výstavy, publikace či konference. Potěšilo nás množství příchozích i to, že se lidé zajímají o své okolí a historii. A vzhledem k tomu, že archivy jsou nevyčerpatelnou studnicí, máme i do budoucna co nabídnout.“

Lenka Pelcová