Pole, na kterém by měl fóliovník vyrůst.

Půda u rybníka je nejúrodnější, proto tu chtějí pěstovat zeleninu

Fóliovník vzbouřil sousedy

MŠECKÉ ŽEHROVICE. Neškodný fóliovník pro pěstování zeleniny rozjitřil sousedské vztahy ve Mšeckých Žehrovicích. A čím se fóliovník, v němž se navíc bude pěstovat zelenina bez použití pesticidů, provinil? Tím, že má být velký, a tak bude některým obyvatelům vesnice kazit výhled do krajiny. Vznikla kvůli němu i petice.

K rybníku nepatří

Ve Mšeckých Žehrovicích žije už několik let komunita Dvanáct kmenů, která na svých pozemcích pěstuje zeleninu, kterou prodává na farmářských trzích. Protože si organickou zeleninu pěstuje už od semínek a čerstvé saláty má k dispozici od března do prosince, potřebuje k pěstování fóliovníky. Několik jich už na okraji Mšeckých Žehrovic vyrostlo, a to v třešňovce v sousedství obory. Další by měl přibýt v blízkosti Malého dvorského rybníka.

„Fóliovník má být velký 60 x 17 metrů, nesouhlasíme s tím, aby tu stál. Do prostředí k rybníku něco takového nepatří. Je to velké bílé monstrum, které bude, až bude svítit sluníčko, blýskat na všechny strany. Z bílé plochy jsou velké odlesky, a protože polovina vesnice má výhled na tuto stranu, bude to nepříjemné. Vadí nám nejen estetické hledisko. Dalším aspektem je, že žáby, které se v rybníce vylíhnou, půjdou za teplem. Potáhnou se k fóliovníku a na cestě se rozjezdí. Nám nevadí, že tu komunita je a hospodaří, ať si tu pěstují, co chtějí, ale myslíme si, že do takovéto lokality fóliovník nepatří. Není to jen můj názor, sepsali jsme petici, pod kterou se nám během dvou dnů podepsalo skoro sedmdesát lidí. Bojíme se, že to nezůstane jen u jednoho a brzy k němu přibudou další. Jsme tu z toho nešťastní,“ říká Jaroš Tlustý.

Budou tu i domy

O záměru postavit na poli u Malého dvorského rybníka fóliovník komunita informovala obecní úřad loni v srpnu. Kvůli povolení od stavebního úřadu potřebovala od obce stanovisko. „Projednali jsme to na zastupitelstvu a neměli jsme k záměru žádných námitek. Fóliovník si chtějí postavit na vlastních pozemcích, které jsou ornou půdou a v územním plánu obce jsou určené pro zemědělskou činnost. Obec se musí řídit zákony a není tu nic, kvůli čemu by byla stavba fóliovníku v rozporu se zákonem. Vyjadřovalo se k ní i životní prostředí a ani to neshledalo, že tu fóliovník nesmí stát. Reakce občanů nás překvapily. V územním plánu je část stejného pole, a to podél současných cest, určená k zástavbě. Až jednou na pozemcích vyrostou rodinné domy, budou vyšší než fóliovník a tudíž budou výhled na rybník zakrývat ještě víc. Přitom k tomu, že na pozemcích budou stát domy, neměl nikdo v připomínkovém řízení při schvalování územního plánu žádné výhrady. Odpůrci fóliovníku záměr prezentovali tak, že se má jednat o skleníky a fóliovníky a že se kvůli nim bude měnit územní plán. S tím bychom nesouhlasili, protože skleník je na rozdíl od fóliovníku pevná stavba a změna územního plánu je složitý proces,“ vysvětluje starostka Romana Metelková.

Clonu zajistí zeleň

Fóliovník nepotřebuje stavební povolení, jen územní souhlas. I k němu se ale vyjadřuje několik dotčených institucí včetně životního prostředí. Ani to se k fóliovníku nepostavilo zamítavě, pouze si stanovilo několik podmínek. Stavba musí být natočena jiným směrem (podélně se stavebními parcelami) a také kolem ní musí být vysázeny keře a stromy, aby byla kvůli krajinným pohledům odcloněná. To vše komunita ráda splní.

„Ve vesnici žijeme a chceme tu mít dobré vztahy. Jsme ochotni hledat řešení, které by lidem nevadilo. Netušili jsme, že by jim tu mohl fóliovník vadit. Máme několik pozemků, ale tento je pro zeleninu nejvhodnější. Je na něm nejkvalitnější půda, je rovinatý a také potřebujeme mít zdroj vody a přívod elektřiny kvůli zavlažování,“ vysvětluje Aleš Heuler z komunity Dvanáct kmenů. Zavlažování budou zajišťovat z vrtu, na který už mají od vodohospodářů povolení.

Najde se řešení?

„Mysleli jsme, že budou lidé rádi, že se tu bude pěstovat zdravá zelenina. Nepoužíváme žádné pesticidy a herbicidy. Při pěstování organické zeleniny potřebujeme certifikovanou sadbu, kterou v Česku nikdo nedělá, proto si musíme vše vypěstovat od semínka po rostlinu sami,“ říká Aleš Heuler. Spousta semínek se seje už v lednu a i během zimy mají ve fóliovníku mrazuvzdorné saláty, proto potřebují fóliovník, aby byly rostliny kryté. Tak velkých rozměrů musí být z důvodu, aby mohli půdu obdělávat i s malotraktorem nebo koněm.

„Měli jsme s rodinou pana Tlustého setkání, protože chceme komunikovat a hledat řešení, ale zatím nikdo nepřišel s nějakou alternativou, která by byla vyhovující. Mrzí nás, že proti fóliovníku vznikla petice a že s ním sousedé nesouhlasí. Nechceme vůči nim udělat nějakou botu, i když nám na stavebním úřadě řekli, že pokud doložíme všechno, co je potřeba, a splníme podmínky, tak by neměl být problém územní souhlas vydat,“ vysvětluje. Paradoxní na celé situaci je, že na nápad umístit fóliovník právě do této lokality přivedli komunitu sami místní občané, když vzpomínali, že zde v minulosti fungovalo zahradnictví, které mělo i jahodárnu a fóliovníky. Tehdy proti nim žádné bouře na vsi nebyly.

Markéta Hartlová