Novostrašecký studentský soubor Bedřych zdramatizoval povídku od E. A. Poea Maska červené smrti.

Jen minimum souborů letos zůstalo na celou přehlídku

Setkání nabídlo deset inscenací

NOVÉ STRAŠECÍ. Divadelní přehlídky nejsou jen o inscenacích a soutěžení, jsou především o navazování přátelství a setkávání. Ostatně slovo setkání má novostrašecká přehlídka studentského a experimentálního divadla i ve svém názvu. Proto bylo letos pro pořadatele trochu zklamáním, že spousta souborů na přehlídce nezůstávala po celou dobu konání a odjela krátce poté, co odehrála svoje představení.

„Je to bohužel obecná tendence. Ti, co hráli v pátek, odjeli a už nepřijedou. Ze sobotních souborů zůstává do neděle jen jeden,“ říká Iva Vachková z pořádajícího NoStraDivadla. Není to z důvodu, že by se souborům v Novém Strašecí nelíbilo. Ba naopak, vracejí se sem rády, problém je v tom, že jarní období různými studentskými soutěžemi a přehlídkami doslova přetéká.

„Jednou za tři roky se konají soutěže základních uměleckých škol a studentská divadla při ZUŠ se těchto soutěží účastní. A letos vyšel souběh s termínem našeho Setkání ve Strašecí. Takže některé soubory hrají jeden den u nás a druhý den jinde na soutěži ZUŠ. Systém přehlídek je bohužel hodně nabitý a střetů je moc. Soubory si musejí vybrat, co je pro ně priorita,“ vysvětluje Iva Vachková. Projevilo se to i na menší účasti na dílnách, které jsou vždy součástí přehlídky. Tentokráte byly zaměřeny na pohyb v inscenaci a na práci s textem a jeho převod do jevištní podoby. Vedli je Marek Remiš a Martina Černá.

„Martina je naše stálice. Chodila do druhého ročníku gymnázia, když přehlídka začínala, patří mezi zakládající členy NoStraDivadla a nyní je z ní učitelka dramaťáku a výtvarné výchovy. I když je ještě částečně na mateřské dovolené, tak nám stále vypomáhá a každý rok se na přehlídku vrací. Nějaký čas bydlela v Praze, teď se do Strašecí vrátila. Dlouhodobě s námi spolupracuje i Jonáš Vydra, který zažil začátky přehlídky jako chlapeček v dramaťáku na ZUŠ a dnes je tahounem NoStraDivadla. Pro nás je Setkání ve Strašecí i setkáním lidí, kteří u nás hráli divadlo před patnácti nebo deseti lety, takže to bývá moc fajn,“ přibližuje pořadatelka.

I když soubory na celou přehlídku nezůstávaly, z pohledu diváka Setkání ve Strašecí rozhodně jako programově chudší nepůsobilo. Nabídlo devět soutěžních představení a jedno inspirativní. Hrálo se od pátku do neděle nejen v kulturním centru, ale i v Modrém sále ZUŠ. „Soubory se přihlašují samy. Je to ve vlnách. Zhruba prvních osm let k nám jezdily hlavně soubory z Prahy, Kladna a nejbližšího okolí. Teď si nás oblíbila ZUŠ Varnsdorf a Turnov, kteří váží cestu k nám, ačkoli mají postupovou přehlídku blíže v Mostě. Každá přehlídka má jinou atmosféru a nás těší, že se k nám studentská divadla vracejí,“ říká Iva Vachková.

Co by se v letošním ročníku Setkání dalo nazvat jako jedna z novinek, byly náročné technické požadavky souborů. Speciálně v kulturním domě se nehrálo jen klasicky s rozdělením jeviště a hlediště. V jedné z inscenací byli herci i diváci na jevišti, v další naopak všichni pohromadě v hledišti. „Také už soubory považují jako standard zvuk z počítače, na což přímo v ZUŠce zatím ještě nejsme vybaveni,“ vysvětluje. Průběh přehlídky jako tradičně zaznamenával redakční tým, který pořizoval nejen videoreportáže, ale také psal internetové zpravodajství.

Nejúspěšnějšími inscenacemi Setkání ve Strašecí byla Abstraktní žvýkačka souboru Torzo na druhou ZUŠ Turnov a inscenace Ela, Hela a Stop souboru Charlieho Foxíci Gymnázium Poděbrady, které porota doporučila na celostátní přehlídku Mladá scéna konanou v Ústí nad Orlicí.

Markéta Hartlová