Pozemky bývalé pily jsou na prodej za 44 miliony

Z megavýstavby sešlo, zatím

ŘEVNIČOV. Záměr postavit na pozemcích bývalé řevničovské pily sto nových domů a zbourat přitom i několik stávajících obývaných nemovitostí už je pravděpodobně passé, přesto místní obyvatelé nemůžou říct, že mají definitivně klidné spaní. Nikdo totiž neví, co jim nakonec za zahradami vyroste.

Záměr společnosti Xannatos, která bývalou pilu koupila od Českých dřevařských závodů, způsobil mezi obyvateli řevničovského nádraží loni v dubnu velkou bouři. Ze studie zastavitelnosti území, kterou investor předložil před veřejným projednáním, totiž vyčetli, že záměr počítá s tím, že pět domů v soukromém vlastnictví od majitelů odkoupí, srovná je se zemí a na jejich místě postaví nové řadovky. Vzdát se svého domova pochopitelně nikdo z nich nechtěl. Stejně děsivá byla i představa, že se z klidné lokality uprostřed lesů stane rušný satelit pro boháče. Reakce lidí nakonec investora přesvědčily, že bude lepší od původní myšlenky upustit.

„Po onom dramatickém jednání společnost podala upravený návrh. V něm se se zástavbou již nepočítalo tak celoplošně. Nicméně žádná jednání už k němu neproběhla, komunikace ze strany firmy úplně utichla. Z toho jsme usoudili, že už o výstavbu zájem nemají. Areál bývalé pily je totiž v územním plánu obce veden jako průmyslová zóna a pokud by měl vlastník jiný záměr, než pro jaký je lokalita v územním plánu vymezena, musel by si podat žádost o změnu. A to dosud nikdo neudělal,“ vysvětluje starosta Jiří Petráček.

Změna územního plánu běžně probíhá dva až tři roky a v případě komerčního záměru ji musí financovat žadatel, s čímž by ovšem společnost, která plánuje mnohamilionovou investici, zřejmě problém neměla. Obec se k výstavbě na pozemcích bývalé pily nestaví odmítavě, ovšem zástavba by musela být menšího rozsahu.

„Když jsme se na pracovní poradě bavili o tom, jaké varianty by investor mohl předložit a jaký na ně máme názor, tak jsme se víceméně shodli, že bychom byli ochotni schválit zástavbu rodinnými domy v rozsahu oploceného areálu, v jeho okolí už ne. Původní megaprojekt počítal se stovkou nových domů. Pokud by v každém bydleli v průměru tři lidé, naráz by se nádraží rozrostlo na nějakých 450 obyvatel a to už je velikost větší vesnice rakovnického okresu. Něco takového bychom nepřipustili, a to ani v případě, že měl původní projekt dobře propracované zázemí lokality včetně vlastní čistírny odpadních vod, obchodu nebo školky,“ říká starosta Jiří Petráček.

Ačkoli investiční záměr usnul, samotný areál nespí. Probíhá v něm rozsáhlá sanace území, kdy se bourají stavby na pozemcích a lokalita se čistí a srovnává.

Majitelem je brněnská společnost Novodevelop, jejímž oborem podnikání je pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí a do obchodního rejstříku byla zapsána teprve v květnu loňského roku. Sama ale zřejmě s areálem žádný investiční záměr nemá, neboť jsou pozemky o celkové výměře 137 279 m² na prodej. Kupní cena je necelé 44 miliony korun a realitní společnost láká kupce následujícím textem: „Na pozemcích se nacházejí nevyužité objekty bývalé pily, zpevněné plochy, komunikace, kolem cest je vzrostlá zeleň. Objekty budou demolovány, pozemky budou připraveny k využití pro komerční účely.“ Jaké účely to budou, zatím nikdo netuší.

Markéta Hartlová