Na rakovnických školách je snaha předcházet nepříjemnostem

Jen jeden případ náznaku šikany

RAKOVNICKO. V souvislosti s nedávnou událostí v Praze jsme zjišťovali, zda se ředitelé škol také nesetkali se šikanou učitelů. V podstatě se dá říci, že ředitelé ZŠ se shodují v tom, že na tomto typu školy se ještě daří žáky usměrňovat.

„Za třináct let za katedrou jsem se s šikanou učitelů nesetkal. Ale u nás je to trochu jiné než na středních školách, děti sice zlobí, ale není to nic, co by naplňovalo pojem šikany a stále se nechají usměrnit,“ říká ředitel novostrašecké ZŠ Petr Chochola. Podobně vidí situaci i ředitel 2. ZŠ v Rakovníku Zdeněk Brabec: „Osobně jsem se s šikanou nesetkal, ale umím si představit, že se někdy žáci chovají k učiteli tak, že je to pro něho velmi nepříjemné. Jakmile však zaregistrujeme nějaké neutěšené vztahy mezi žákem a učitelem, snažíme se je okamžitě řešit.“

V podstatě velmi podobné odpovědi zazněly i od ředitelů středních škol a učilišť. Jedním z oslovených byl i ředitel strašeckého gymnázia Richard Spiegl, který má zkušenosti i jako školní inspektor: „Zjevně se ukazuje, že je to věc, před níž někteří zavírají oči, pokud máme věřit statistikám. Pokud se žák takto chová k pedagogovi, je okamžité vyloučení ze školy adekvátním výchovným opatřením. Současně je to i signál, že ve škole něco nefunguje.“

Bohaté zkušenosti s učitelskou praxí má i ředitelka GZWR Zdeňka Voráčková: „Jako kantor jsem prošla základní, střední i vysokou školou a učilištěm, ale nikdy jsem se se šikanou učitelů nesetkala. Jen jednou jsem zažila neadekvátní reakci žák – učitel. Ale to nebyla šikana, a když jsme to následně zjišťovali, učitel si tuto reakci zasloužil.“

Na MOA se osvětou snaží takovýmto jevům předcházet: „Šikanu jsme probírali na poradě učitelů a učitelé následně na třídních hodinách. Touto problematikou jsme se zabývali i v rámci studentského parlamentu, neboť prevence je velmi důležitá,“ konstatuje ředitelka Radka Soukupová.

Ze slov ředitele SZeŠ Ivana Kupa vyplývá, že na škole zatím zaregistrovali pouze hrubší vyjadřování studentů. „Ale to bylo jen asi pět případů za 30 let mé pedagogické praxe. Pokud by k šikaně došlo, řešili bychom to velice striktně – odchodem žáka ze školy.“

K vyloučení by v takovémto případě okamžitě sáhli i na Střední průmyslové škole Emila Kolbena. „Pokud by se něco takového vyskytlo, řešili bychom to okamžitě vyloučením. Není totiž pravda, že škola nemůže žáka za něco takového vyloučit, to je alibismus,“ říká ředitel Jan Jirátko.

Se šikanou učitelů se nesetkal ani ředitel strašeckého SOU Jan Nechutný, ani ředitelka ISŠ Jesenice Eva Tomková. Jediný, kdo z oslovených připustil náznak šikany, byl ředitel ISŠ Jirkov Karel Mencl. „Bylo to v době, kdy jsem nastoupil. Potlačili jsme to a od té doby je klid. Učitelé musí spolupracovat a jít mezi studenty. A jakmile se nějaký náznak objeví, probrat to s nimi. Jakákoliv šikana se musí tvrdě potlačovat, aby nedošla příliš daleko,“ uzavírá.

Lenka Pelcová