Povodí představilo studii přehrady

PRAHA/KŘIVOKLÁTSKO. Ve čtvrtek 25. února proběhla na Úřadu Středočeského kraje schůzka vedení Povodí Vltavy se starosty obcí, které se nacházejí v povodí řeky Berounky. Smyslem sekání bylo seznámit představitele obcí se studií navrhované výstavby retenční nádrže v Roztokách.

Studii přiblížil starostům generální ředitel Povodí Petr Kubala. „Šlo víceméně o představení studie, kterou jsem viděl poprvé, protože ji Povodí tutlalo. Je v ní řada nedostatků a zavádějících tvrzení. Třeba, že se případná stavba přehradní hráze dotkne jen130 lidí, což je úplný nesmysl, protože postihne všechny obce v povodí Berounky. Autoři operují s čísly, že stavba včetně výkupu pozemků bude stát kolem 5 miliard, zatímco se na dolním toku uchrání majetek za 30 miliard,“ míní vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko Petr Hůla.

„Já studii vnímám jako nějakou vizi. Nedovedu si představit, že by v Roztokách něco takového stálo. Podle mne by bylo mnohem účinnější pročistit koryto Berounky. Za 14 let od povodně jsme tady neviděli jediný stroj, který by řeku čistil,“ řekla starosta Karlovy Vsi Iveta Kohoutová.

„I když studie obsahuje souhlasné stanovisko obce Zbečno, opak je pravdou. Zastupitelstvo jednoznačně rozhodlo, že s výstavbou nesouhlasíme. To, co je v příloze studie, je osobní iniciativa našeho místostarosty. Studie řeší jen technické záležitosti a vůbec neřeší ochranu přírody a zejména to, co by se stalo, kdyby se nádrž upustila. Zůstane tam obrovské odkaliště plné komárů a další havěti,“ doplnila zbečenská starostka Taťána Prošková.

„Já mám z jednání smíšené pocity. Sice nám bylo generálním ředitelem Povodí Vltavy řečeno, že jde jen o studii a v nejbližších letech se nemusíme ničeho obávat, ale to, co studie obsahuje, je velmi znepokojující. Proto naše zastupitelstvo vyslovilo se stavbou přehrady jednomyslně zamítavý postoj,“ svěřila se se svými pocity starostka obce Roztoky Lenka Peterková.

Podle studie by měla stát hráz na úrovni dnešního fotbalového hřiště v Roztokách (studie ale nabízí i další tři varianty výše po toku Berounky). Mělo by se jednat o kamenitou sypanou hráz s betonovým blokem. Při maximálním naplnění by vzniklo „jezero“ o objemu 125,1 milionu m3, které by mělo končit až u Liblína na Plzeňsku. Dotčeno by bylo území 27 obcí. Laicky řečeno, přehrada je plánovaná jako průtoková, to znamená, že při normálním stavu vody by Berounka měla protékat skrze hráz v současných parametrech. Při povodni by se propusť uzavřela a přehrada by začala zadržovat vodu. Po opadnutí povodňové vlny by byla přehrada postupně upouštěna a nakonec by zase řeka protékala bez omezení.

„V roce 2021 má dojít k aktualizaci vodohospodářských plánů, proto by bylo dobré, aby vznikl co nejdříve Národní park Křivoklátsko a nebezpečí stavby přehrady by tím bylo zažehnáno,“ dodal Petr Hůla.

Tomáš Bednařík