Obec nesehnala miliony na nutnou finanční spoluúčast

Vytápění biomasou nebude

KOUNOV. Kounov několik let plánoval výstavbu centrálního vytápění na biomasu. Projekt s náklady kolem 90 milionů korun začala obec připravovat před šesti lety, kdy byly záměry týkající se ekologických vytápění velmi podporované. Kounovská biomasa dostala zelenou v roce 2013, kdy ji Operační program životní prostředí podpořil příslibem dotace ve výši necelých 57 milionů korun. I tak zůstávalo na obci velké břímě v podobě spolufinancování. Do toho se začaly objevovat další komplikace, které zahájení výstavby oddalovaly.

Mnohamilionový projekt měl už od počátku trhliny. Zásadní komplikací se ukázala výše spoluúčasti. Kounovu nechtěla žádná banka poskytnout tak vysoký úvěr, protože neměl dostatečný majetek, který by mohl zastavit (dosud totiž splácí úvěr na vodovod). Kvůli tomu se výstavba na několik měsíců ocitla na mrtvém bodě, kdy obec hledala řešení, jak stavbu ufinancovat. Nakonec přešel nelehký úkol pokračovat v projektu na nové zastupitelstvo, které vzešlo z loňských voleb. V tu dobu navíc zbýval už jen necelý rok na to, aby bylo vytápění postaveno a zkolaudováno.

Kounov již od počátku spolupracoval na projektu s firmou Kasfin, která měla vystavět jednu teplovodní větev a kotelnu se skladem v blízkosti benzínky. I ona získala na svoji část projektu dotaci. Firma Kasfin také měla po skončení stavby centrální vytápění provozovat. A právě to byl jeden z důvodů, který přinesl další komplikaci. „Od doby, kdy se začal projekt připravovat, se totiž změnila dotační pravidla. Provozovatelem nemohla být soukromá firma, musela jím být obec,“ vysvětluje starosta Antonín Ryska. Není tedy divu, že zájem firmy o spolupráci na projektu ochladl.

Kounovskému zastupitelstvu se nakonec podařilo najít řešení, jak se dostat z bludného kruhu finanční spoluúčasti. Úvěr od žádné banky sice nezískalo, ale poskytla by mu ho firma Gasco, která vyhrála výběrové řízení na dodavatele stavby.

Jenže tu byla další komplikace. Na spoluúčast totiž bylo potřeba sehnat více peněz. „Jelikož firma Kasfin včas nevybudovala svůj teplovodní okruh a kotelnu, do které jsme měli umístit kotle, na něž se vztahovala naše dotace, bylo potřeba, aby obojí postavila obec. Bez toho bychom nesplnili dotační podmínky a navíc se jednalo o zásadní větev, na kterou byla napojena škola. Tím pádem nám spoluúčast narostla o další náklady. Společně s projektanty jsme hledali řešení v optimalizaci projektu, což například znamenalo, že bychom tuto větev postavili místo jiné plánované větve v ulici, kde už obyvatelé o připojení na centrální vytápění přestali mít zájem. Přesto to nestačilo a museli bychom úvěr ještě navýšit o několik milionů. A takové riziko už nechtěla firma Gasco podstupovat, tolik peněz by nám poskytnout nemohla. Dělali jsme vše proto, abychom projekt dokončili, přesto jsme nedokázali na Fondu životního prostředí doložit celý rozsah financování,“ popisuje starosta.

Termín byl navíc šibeniční. Dotační titul totiž končí v letošním roce, proto nebylo možné termín dokončení stavby a kolaudace prodloužit. Vše by se muselo stihnout za pár měsíců a pokud by se to nepodařilo, dotace by Kounovu nebyla proplacena. „Bylo to velmi riskantní. Pro malé obce je složité sehnat tak vysokou spoluúčast, pro rozpočet je to obrovské zatížení. I odstoupení od záměru nám bohužel přinese velké finanční zatížení, takže si na zaplacení pohledávek musíme vzít úvěr,“ říká starosta.

Kounov není jedinou obcí, jejíž velký projekt ztroskotal na financích. Mnohamilionové projekty s dlouholetou přípravou navíc přinášejí riziko, že přestávají být výhodnými. Od doby, co začala obec projekt připravovat, ceny biomasy rapidně narostly. Občané, kteří by se na vytápění připojili, by tak museli sáhnout hlouběji do kapes.

Markéta Hartlová