„Byly to spíše nalité květy než hlávky,“ popisují úrodu chmelaři

Chmele se sklidilo o třetinu méně

RAKOVNICKO. Kdyby se chmel pěstoval na listy, mohli by zemědělci na Rakovnicku jásat. Košaté totiž byly štoky dostatečně. Jenže hlavní jsou při sklizni hlávky a s těmi byla letos velká bída. Ještě v červnu si chmelaři pochvalovali, jak se plodině daří. Chmel byl krásně rostlý, neponičily ho žádné kroupy, ani jiné přírodní katastrofy. Pak ale přišla vlna parných dnů.

„Vedra a sucha znamenala katastrofu. Když pak konečně zapršelo, bylo už pozdě. Chmel potřeboval vláhu o tři neděle dříve. Proto nakonec nejlépe dopadly chmelnice, které jsou v blízkosti potoků. Ale když se vše zprůměruje, je ztráta veliká. Chmel byl sice hezky narostlý, ale hlávky drobounké,“ říká Zdeněk Rosa ze společnosti Zem-Invest Mutějovice. Sklizeň tu skončila minulou středu, drobné šišky její průběh nezrychlily.

Jelikož je chmele málo, snažili se zemědělci sklidit maximum. Na česačky tedy mířily i štíhlé proutky s hlávkami o velikosti přerostlejšího rybízu, které by za normální situace možná ani nesklízeli. „Chmele jsme letos sklidili o třicet až čtyřicet procent méně. Ani kvalita nebude moc dobrá. Na kompletní výsledky je zatím brzy, skončili jsme teprve před pár dny, ale vypadá to, že obsah alfa hořkých kyselin bude o 1,5 až dvě procenta nižší, než je průměr. Letošní sklizeň je katastrofální. Potkalo nás to nejhorší, co může být. Chmel sice hezky narostl, ale chybělo mu to hlavní, takže výsledek je špatný. Jelikož je chmele málo, bude problém naplnit smluvní závazky. Smlouvy jsou dlouhodobé, uzavírají se na pět až šest let dopředu a málokdo z pěstitelů bude schopen jim dostát,“ vysvětluje Zdeněk Rosa.

Sankce to sice zemědělcům nepřinese, protože parno a nedostatek vláhy jsou posuzovány za přírodní katastrofu, ale i tak je to nepříjemné. Poptávka po českém chmelu totiž v posledních letech stále stoupá. „Zrovna když je o český chmel takový zájem, tak se neurodí. Ale takové už je zemědělství,“ dodává Zdeněk Rosa.

Přesná čísla k letošní úrodě zatím zemědělci nemají. „Zatím nemáme vše slisováno, takže výsledky ještě nejsou. Dočesali jsme 3. září, letos byly chmele o den kratší. Ještě nemáme ani vzorky, abychom mohli říct, jestli je kvalita dobrá nebo špatná. Výnos bude ale každopádně asi o třetinu nižší. Chmel byl všeobecně drobnější,“ říká Luděk Polcar, chmelař kněževeského Agrochmelu.

Stejně mluví i jeho kolega Karel Šrámek z Rakochmelu Kolešovice, kde chmele skončily 7. září: „Výsledky budeme mít do čtrnácti dnů, teď můžu zatím říct jen to, že se sklidilo o třetinu méně chmele, než bývá zvykem. Málokde se povedly hlávky větší než hrozinky. Byly to spíš nalité květy než hlávky. Lupulín v nich bude, ale zřejmě ne v takovém množství, jak je běžné.“ I proto nebyla letošní sklizeň tak voňavá.

„Jak Rakovnicko s chmelem dopadlo, budeme vědět až na konci měsíce. Očekává se, že škody budou 35 až 40 procent, v tuto chvíli je ještě na přesná čísla brzy. Někteří pěstitelé chmel teprve naváží. Co se kvality týče, hodně záleželo na polohách chmelnic. Bohužel se zdá, že Rakovnicko dopadlo se sklizní chmele nejhůř. Co vím od kolegů, tak na Žatecku jsou výnosy lepší,“ říká předseda okresní agrární komory Jaroslav Mikoláš.

Markéta Hartlová