Foto

Cenu „Noirové oko“ získal Václav Marhoul (vlevo).

 

Cenu „Noirové oko“ převzal za film Mazaný Filip Václav Marhoul

Noir Film Festival přilákal stovky diváků

KŘIVOKLÁT. Hrad Křivoklát má za sebou třetí ročník Noir Film Festivalu, neboli festivalu černobílého filmu. Čtyřdenní maraton s kolekcí noirových snímků 40. a 50. let minulého století nabídl 47 projekcí v devíti tematických pásmech. K promítání gotického, francouzského a československého noiru, remaků, retrospektivy Orsona Wellese, filmů z produkce HBO, poct Joan Crawfordové a Johna Garfielda přibyly letos i noirové parodie. Jedna z nich, snímek režiséra Prestona Sturgese Nevěrně tvá, celý festival ve čtvrtek 20. 8. otevřela.

I pro pořadatele festivalu byla překvapivá vysoká návštěvnost. Tři vnitřní sály byly denně velmi slušně zaplněné, večerní projekce na horním nádvoří pak beznadějně vyprodané. „Před bránou každý den večer postával houf zájemců, kteří čekali, zda se někdo nedostaví, nebo nevrátí vstupenku,“ uvedla PR manažerka hradu Hana Jurčková, která jako „styčný důstojník hradu“ denně věnovala zajištění festivalu 15 až 17 hodin. Podobně na tom byl ale i management festivalu. Šéf organizačního týmu Vít Grigartzik na závěr konstatoval: „Naše úsilí nebylo nadarmo. Reakce na přehlídku jsou velmi pozitivní. Nemám ještě přesná čísla, ale návštěvnost byla vyšší než loni a festival roste, to je zřejmé.“ Překvapený byl i producent Václav Marhoul (jeden z patronů minulých ročníků), který ve čtvrtek večer převzal „Noirové oko“, cenu za současný pohled na noir, konkrétně za film Mazaný Filip, zdařilou parodii na detektivky s Philem Marlowem. Tu mu předali herci Tomáš Hanák a Vilma Cibulková ve sporých šatech ze zmíněného filmu. „Po prvním ročníku jsem nevěřil, že se tuhle noirovou tradici podaří udržet,“ přiznal Marhoul. „Ale festival žije dál a diváci ukázali, že je baví, jsem z toho v úžasu. Fascinuje mě, kolik lidí přehlídka přitáhne a kolik filmů stihnou na hradě vidět. Přitom nejde o žádnou snobařinu, je to prostě setkání těch, kteří mají rádi film.“

A diváci byli opravdu spokojení. „Program byl nabitý samými lákavými tituly, takže nebylo zdaleka možné stihnout všechno. Já jsem měla naplánované na každý den tři filmové projekce, tedy celkem devět filmů ze čtyř různých sekcí… Po setmění je tu pěkná zima, před plátnem krouží netopýři a já si říkala, jestli nějaký jiný podobný festival má tak skvostné kulisy a navíc jako maskota nádhernou černo-bílou kočku,“ napsala na svém blogu studentka Jitka Zalabáková.

Podobně jako v minulých ročních i letos měl NFF své patrony, kteří uvedli vybrané snímky. Herci Hana Maciuchová, Hana Vagnerová, Tomáš Hanák, Jiří Dvořák a režiséři Hynek Bočan a Zdeněk Viktora se kromě toho zúčastnili i moderovaných debat s diváky.

Kromě vlastních filmových projekcí zaujal i doprovodný program. Tomu dominovalo páteční divadelní představení hry Valerie Schulczové a Romana Olekšáka „Leni“, které pojednává o fiktivním setkání „dvorní filmařky“ Adolfa Hitlera Leni Riefen­stahlové s legendárním moderátorem talkshow The Tonight Show Starring Johnnym Carsonem. Titulní roli ztvárnila před zcela vyprodaným hledištěm Vilma Cibulková, která za ni obdržela letos Cenu Thálie.

Líbil se i koncert jazzové kapely Pavel J. Ryba & The Fish Men či vystoupení zpěváka Ondřeje Rumla. Novinkou letošního NFF bylo využití věže Huderka, kde se uskutečnilo promítání tří československých televizních noirů, seminář Milana Haina o Orsonu Wellesovi a diskuze s patrony festivalu.

Festival měl i své stíny, které ale naštěstí divák vnímal jen okrajově. Zajištění bezproblémového zázemí (údržbáři, uklízečky), jak tomu bylo při loňském ročníku, letos drhlo. Zatím není jisté, zda se NFF příští rok přesune jinam, nebo zůstane na Křivoklátě. Každopádně si již vydobyl diváckou přízeň a solidní postavení mezi filmovými festivaly v Česku. Pořadatelé o sobě dávají vědět i v zahraničí – o akci se dokonce psalo na webu americké Film Noir Foundation. Rozlučme se proto slovy herečky Hany Vagnerové, která na závěr festivalu prohlásila: „Bylo mi ctí tu být, tenhle festival je ojedinělou záležitostí. Pokud vím, žádný podobně žánrový u nás neexistuje. Moc vám fandím.“

Tomáš Bednařík

« Zpět