Objem srážek se nemění, ale dochází ke klimatickým změnám

Konec zemědělství, stop průmyslu?

RAKOVNICKO. Přestože se v uplynulých dnech přehnal Rakovnickem silný přívalový déšť a příroda se po dlouhém suchu začala trochu vzpamatovávat, neznamená to, že problém sucha je zažehnán. Své o tom ví i geolog Radmil Drahoňovský, který se mimo jiné zabývá i podzemními vodami a jejich bilancemi.

„Už dnes zaznamenáváme poklesy, i když nejsou až tak výrazné. Někde se hladiny hnuly o zhruba půl metru, jinde nejsou změny tak zřejmé. Pokles, který bude důsledkem letního sucha, se projeví až ke konci roku. Musíme si uvědomit, že sucho trvá v podstatě už od loňské zimy a srážkově nepříznivých je už několik posledních let,“ říká. Poslední přívalový déšť sice přinesl během několika hodin statisticky zhruba měsíční srážkový úhrn, ale ten však půda nezachytila.

„U nás spadne zhruba 500 mm srážek za rok. Z nich se část odpaří, část steče po povrchu a část doplní vláhu v půdě. Ale pouze 10 – 15 % doplní zásoby podzemních vod. Kdybychom počítali 15 %, je to 75 mm. 1 mm/m2 je 1 litr, což znamená, že zásoby podzemních vod doplní celoročně 75 l. Zkuste si tedy představit, z jak velké plochy stáhne vodu člověk, který si například napustí bazén,“ pokračuje otázkou.

Rakovnicko je podle Radmila Drahoňovského specifickou oblastí především proto, že většina zdejšího území si musí vystačit pouze se srážkami, které tu spadnou, neboť tu neprotéká žádný velký tok (Berounka je na okraji našeho regionu). Tímto jsme v podstatě jakousi analogií české kotliny, která je také závislá pouze na srážkách – nedotuje ji žádný cizozemský tok. Srážky, které tu spadnou, tedy musí uspokojit zemědělce, obyvatelstvo i průmysl. „Ačkoliv se objem srážek dlouhodobě nemění, rozdílem je, že dochází ke globálnímu oteplování a klimatickým změnám. Od druhé poloviny sedmdesátých let jde na Rakovnicku o doložený vzestup o 1,4 °C (cca 0,3 °C za deset let). Vzhledem k tomu, že není žádná indikace, že by se mělo v budoucnu něco změnit, musíme počítat s tím, že během dalších třiceti let vzroste teplota minimálně o další stupeň. Což by znamenalo konec zemědělství tak, jak ho známe, pokud tu nebudeme mít zdroje vody,“ nastiňuje poměrně katastrofický výhled.

O tom, že se zdejší zemědělci potýkají s nedostatkem srážek už dnes, píšeme poměrně často. Nedostatek podzemních vod se však podepisuje i na průmyslu, který je na těchto vodách závislý. V povodí Rakovnického potoka je totiž nařízen tzv. režim minimální hladiny.

„První, koho se toto opatření dotklo (každo­ročně se vyhodnocuje, jaký má jeho odběr vliv na podzemní vody), byl rakovnický pivovar. A nedávno do něho spadl i Ravos, takže musíme brát s rezervou tvrzení Ravosu, že vody je dostatek. Zatím to vypadá, že pokud se zopakuje letošní rok, z režimu minimální hladiny se nedostaneme. Navíc nedostatek vody na Rakovnicku je stopem investicím, které by potřebovaly větší objemy podzemních vod. Tato voda je ze zákona přednostně určena k zásobování obyvatelstva pitnou vodou, takže pokud by nastal její nedostatek, bude průmysl krácen. Vím o dvou vážných investorech a třetím, který tu sondoval, ale kvůli tomuto problému od svého záměru upustil, takže nedostatek vody není jen problémem zemědělců,“ uzavírá geolog. Více se dočtete na str. 4.

Lenka Pelcová