V bývalém vojenském areálu je minimum nevyužitých prostor

Benzinol vydělá milion ročně

KNĚŽEVES. Starostové obcí a měst, na jejichž katastrech se nacházejí opuštěné vojenské areály, by mohli jezdit do Kněževsi na exkurze. To, jak městys naložil s bývalým benzinolem, je učebnicový příklad hodný následování. Benzinol se postupně změnil v průmyslovou zónu, která už přináší výrazný příjem do obecního rozpočtu. Sídlí zde firmy, řemeslníci i železniční muzeum.

„Na tom, jak areál funguje a že je městysi přínosem, má největší podíl moje předchůdkyně Eva Janotová. Stálo ji to spoustu úsilí. Kdyby se tomu tolik nevěnovala a nevěřila, že může být benzinol ku prospěchu, mohlo se z něj naopak stát místo, které přináší jen samé problémy,“ říká kněževeská starostka Alena Králičková. Většina objektů v areálu má využití. Volné a nabízené zájemcům k pronájmu jsou pouze prostory v hlavní správní budově a jedna garáž.

„V hlavní budově jsou volné kancelářské prostory. Využití v ní mají zatím jen některé místnosti, a to jako sklady. Je to patrová budova, potřebovala by opravu, zrekonstruovány jsou zatím jen koupelny a WC,“ přibližuje starostka. Vojáci měli v areálu spoustu hal a garáží. Když městys získal benzinol do majetku, dokázal si málokdo představit, že by tolik objektů mohlo najít nové využití. Trvalo to sice několik let, ale skutečně se zaplnily.

„Garáže nejsou pronajaty jen na podnikání, některé mají v nájmu i místní, ať už na parkování, nebo jako skladiště. Obsazené jsou i velké haly. Jednu z nich využívá obec. Největší firmou, kterou tu máme, je autodoprava Zita. Dále tu funguje prodejna spojovacího materiálu, truhlář, autoopravna nebo firma, která vozí uhlí a provozuje i výkopové práce, je to opravdu pestré využití. Navíc celý velký prostor vlečky zaujímá expozice Klubu historie kolejové dopravy. Vláčkaři se o všechno starají opravdu vzorně. A kdyby byla vlečka ještě větší, bez problému by ji zaplnili. S tím, jak benzinol funguje, jsme spokojeni,“ říká starostka. A spokojeni jsou zřejmě i nájemci, protože většina z nich je v areálu v nájmu už dlouhodobě.

„Co víme, tak jim vyhovuje umístění a to, že je areál oplocený a zvenčí se dovnitř hned tak někdo nedostane, protože hlavní brána je na čidlo a ovladač k ní mají jen ti, kteří jsou v benzinolu v nájmu. Vstupy navíc hlídají bezpečnostní kamery. Každý, kdo si chce svůj majetek ještě více ohlídat, si může vybudovat i vlastní kamerový systém. To, že tu obec pronajímá v průmyslovém areálu prostory, se mezi firmami ví. Když se náhodou nějaké prostory uvolní, poptáváme podnikatele v okolí,“ vysvětluje Alena Králičková.

Z nájemních smluv v benzinolu má městys roční příjem kolem milionu korun, loni to bylo přesně 1 048 384 koruny. Pokud mají firmy své sídlo přímo v Kněževsi, přináší to obci další peníze i v daňové výtěžnosti. Do areálu pochopitelně musí městys každoročně i určité finanční prostředky investovat.

Loni to bylo 403 tisíce korun. Zhruba sto tisíc korun stál kamerový systém, další výdaje jsou zálohy za elektřinu, vytápění správní budovy a různé opravy. Čistý výnos z benzinolu byl tedy kolem 600 tisíc korun, a to rozhodně není zanedbatelná částka.

Markéta Hartlová