Zemědělci se strachují o chmel, v suchu špatně hlávkuje
Výnosy obilí jsou nečekaně dobré
RAKOVNICKO. Kvůli velkému nedostatku vláhy a dlouhotrvajícímu horku neměli zemědělci lehké spaní. Obávali se neúrody. Obilí totiž místo dozrávání spíše usychalo. Momentálně už má většina zemědělských podniků na Rakovnicku sklizeno a nad výnosy překvapeně kroutí hlavou. U některých plodin jsou lepší než loni, kdy byly výsledky rekordní. U pícnin nebo olejnin ovšem takový důvod k radosti není.
„S pícninami je to zlé, druhá seč v podstatě není. Obavy máme i z máku, který začneme sklízet tento týden. Vypadá bohužel hodně špatně,“ popisuje Jaroslav Mikoláš z chrášťanského Lupofytu tu horší stránku letošních žní. Jako předseda okresní agrární komory má k dispozici okresní výsledky. A ty jsou, co se týče obilovin, velmi příznivé.
„Ozimý ječmen už je všude na okrese sklizen. Jeho výnos je 5,4 t/ha, a to je hodně dobré. Ozimá pšenice byla v pátek sklizena na 71 procentech plochy a výnos byl 6,1 t/ha, což je o něco více než loni, kdy byl rok velice příznivý. U jarního ječmene je zatím výnos 5,1 t/ha. I u něj je to nárůst oproti loňsku, kdy byl 4,55 t/ha. Výsledky jsou opravdu úžasné. Nechápu, jak mohly v takových suchých podmínkách vyjít tak dobře. Jen u řepky je výnos horší než loni. A to 3,45 t/ha, oproti loňským 3,71 t/ha,“ říká Jaroslav Mikoláš a dodává, že obrovské problémy však zemědělci mají se zakládáním nových porostů.
„Už máme posekáno, teď už jen svážíme z pole slámu. Samotné žně komplikované nebyly. Kvůli tomu, že bylo teplo a sucho, bylo rychle posekáno. V tom nám počasí pomohlo, ale jinak se sucho podepsalo na výnosech. Řepka je hodně špatná, tu u nás zasáhlo nejen sucho, ale i kroupy. Na řepce jsme letos vyhořeli. Naštěstí obilí dopadlo dobře. Mile nás překvapilo. Na polích máme ještě kukuřici, a ta je bída s nouzí,“ říká soukromý zemědělec Václav Matějovský z Velké Bukové.
Podobně hovoří i Jan Vostrý, agronom hořesedelského Chmelexu. Kukuřice je podle jeho slov zbídačená suchem a potřebovala by hodně vody, aby se vzpamatovala. „Ovšem obilí je nečekaně dobré. Pšenice je v potravinářské kvalitě a výnosy jsou slušné. Sucho nahrávalo rychlosti žní, ale pramenilo z něj nebezpečí požárů a toho se bojíme všichni zemědělci. Člověk všechny zprávy o ohni na polích sleduje se strachem. Samozřejmě musíme být ostražití. Při žních teď nevyjíždíme na pole bez plné cisterny, která je připravena okamžitě zasáhnout,“ říká hořesedelský agronom.
Bez plné cisterny vody v dosahu a traktorů a kombajnů vybavených hasicími přístroji letos sekal málokdo. „Před třemi lety se nám stalo, že od ložiska začal hořet kombajn. Díky hasicímu přístroji se to naštěstí podařilo včas uhasit. Hodně ale záleží také na štěstí a náhodě. Žně u nás skončily o víkendu. Kvalita obilí je dobrá. Na polích už máme jen kukuřici, kterou potřebujeme pro bioplynku. To ale neznamená, že nám stačí horší kvalita. Potřebujeme, aby měla energii a vznikal metan. Na to, jaké je počasí, je kukuřice celkem slušná, ale hlásí další týden veder, takže zřejmě bude hůř,“ popisuje Luděk Fišer, ředitel Zemědělského družstva Senomaty.
O průměrných až lehce nadprůměrných výnosech hovoří také ředitel kounovského Probiosu. „Obilí vyšlo vcelku dobře. Jařiny jsou slabší, ale ty netvoří tak velké plochy. Většina zemědělců pěstuje ozimy a ty ještě stihly jarní vodu, takže vedra a nedostatek vláhy z posledních týdnů už je tolik neohrozily. Většina obilí vychází v potravinářské kvalitě a překvapivě služná je i objemová hmotnost. Velkou starost ale máme o chmel. Ten nás momentálně hodně trápí, vypadá zle,“ říká Pavel Řepík a vysvětluje, že hlavním problémem chmele je, že má řidší nasazení květů a květ špatně hlávkuje.
„Spousta porostu má z části hlávky a z části stále květ, který už tři týdny stojí a nehlávkuje. Také dochází k opadu nedozrálých hlávek. Kdyby se vyplnily předpovědi, že sucho bude ještě další dva týdny, bude to velmi špatné. U nás v Kounově za červenec spadlo jen 9 mm srážek a od března do konce července jen 161 mm, což je hluboko pod průměrem. Navíc chmel teploty nad 30 stupňů špatně snáší. Zavlažování bohužel nemáme, v našem okolí není žádný vhodný rybník. Rakovnicko všeobecně nemá dost vodních ploch, z nichž by se mohlo zavlažovat. Na Žatecku mají díky řece výhodu, zavlažují z Ohře,“ uzavírá Pavel Řepík.
Markéta Hartlová
