Kniha Jana Krška Pět životů Jana Husa s překvapivými zjištěními

Otazníky nad pobytem Husa na Krakovci

RAKOVNÍK. Už vloni se archivář Jan Krško zabýval životem Jana Husa. Svou tehdejší přednášku nazval Dva životy Jana Husa na Krakovci. Před několika dny však spatřila světlo světa jeho kniha Pět životů Jana Husa na Krakovci, v níž loňské téma ještě více rozvinul. Proč k tomuto rozšíření došlo, vysvětluje Jan Krško jednoduše: „V přednášce jsem se zaměřil na reálný život a na tradici. V knize jsem toto rozdělil do více epoch, protože každá doba vytvářela jiný Husův obraz, takže by bylo nespravedlivé hovořit o dvou životech, když v každé době prožívá Hus svůj imaginární život jinak.“

Disproporce

První kapitola s názvem Hus v přípravách na koncil popisuje jeho reálný život. Druhá část se věnuje tomu, jak Husa líčí literatura 16. stol. a jak byl vnímán v době pobělohorské. „Třetí život přibližuje Husa kráčejícího Rakovnickem, Husa misionáře, jak jej viděla veřejnost 19. stol. včetně sokolských oslav. Další kapitolou je Hus v duchovní krajině Církve československé, kdy jeho vlastenectví dostává křesťanský náboj a z Krakovce se stává husitská svatá hora. Poslední obraz je Hus jako trpěný přežitek, který přibližuje dobu předlistopadového režimu, kdy byl Husův odkaz vnímán jako přežitá záležitost,“ přibližuje Jan Krško pět pohledů.

Životem Jana Husa na Krakovci se začal zabývat, když sepisoval předcházející knihu o Pavlíkovu a uvědomil si určitou disproporci. „Hus měl podle vžitých představ chodit po krajině a hlásat své učení a tím strhnout celé Rakovnicko. Ale v době husitské tu žádné velké revoluční projevy nebyly. Tak jsem začal procházet prameny týkající se pobytu Jana Husa na Krakovci a zjistil jsem, že žádné z nich o Krakovci konkrétně nehovoří. Popisuje jej pouze jeden rukopis Starých letopisů českých, který je zhruba z přelomu 15. a 16. stol. Naskýtá se proto otázka, zda je to věrohodný zdroj,“ přibližuje.

Do Kostnice z Prahy

Janu Krškovi se dokonce podařilo prokázat, že do Kostnice odešel Jan Hus z Prahy. Tyto závěry přednesl na květnové konferenci v Praze a vědecký svět je akceptoval. Velký otazník se podle něho vznáší i nad tím, zda Hus vůbec na Krakovci pobýval. „Nepodařilo se mi na to najít žádný odkaz v místních pramenech ani v okolních archivech. Husův pobyt se objevuje v kronice Hájka z Libočan, ale to je dílo centrální a je pravděpodobnější, že autor to převzal ze Starých letopisů. Takže je tu jen jediný zdroj – relativně pozdní rukopis, od něhož se odvíjí celá tradice,“ objasňuje překvapivé zjištění. Hus podle něho vůbec nemusel pobývat na Krakovci, ale třeba v Bechyni. Tento fakt podle Jana Krška podporuje i Husův spis Knihy proti knězi kuchmistrovi, kde se hovoří o knězi na hradě pana Ctibora. „Mělo se za to, že to byl Ctibor z Kozího hrádku, ale tam pravděpodobně nebyl potřeba šéfkuchař, proto by to mohl spíše být Ctibor z Čerčic, purkrabí na Bechyni, která také patřila Leflům z Lažan. Úryvek ze zmíněné knihy také hovoří o tom, že kuchmistr i Hus pobývali na stejném místě. Ale na Rakovnicku se mi nepodařilo najít žádného šlechtice, který by se jmenoval Ctibor. A na rozdíl od Rakovnicka bylo na Bechyňsku velmi aktivní radikální reformní hnutí. Jindřich Lefl dokonce vydal opatření proti přijímání kalicha, ale pro své panství v Bechyni, nikoliv pro Krakovec,“ vypočítává argumenty.

Děkovný list

Ve hře je prý i varianta, že by Hus mohl být i na dalším Leflovském panství v Náchodě. Jediným podkladem pro to, že si veřejnost spojovala Husa s pobytem u Lefla, je jediný list, který Hus napsal z Kostnice. V něm mu děkuje za prokázané dobrodiní. Ale to dobrodiní mu mohl prokázat jakkoliv. Faktem je, že vzhledem k vyhlášenému interdiktu Hus svůj pobyt střídal. Ale v každém případě bychom měli zapomenout na to, že z Krakovce odešel do Kostnice. Prameny, které odkazují na Prahu, jsou z poloviny 15. stol., čili jsou starší než rukopis Starých letopisů. A takže bychom měli zapomenout na představu Husa putujícího krajinou a hlásajícího svou pravdu, protože by to skutečně nestíhal,“ uzavírá Jan Krško.

Lenka Pelcová