Konference přilákala veřejnost odbornou i laickou
Jan Hus z různých pohledů
RAKOVNÍK. Už vloni připomínal SOkA Rakovník letošní šestisté výročí upálení Jana Husa. Tehdy na Krakovci uspořádal ve spolupráci s kastelánem hradu Jiřím Sobkem přednášku Dva životy Jana Husa. Letos tentokrát ve spolupráci s Rabasovou galerií, Muzeem T.G.M. a s Národním památkovým ústavem uspořádal k tomuto výročí konferenci, která si kladla za cíl přiblížit osobnost Jana Husa v našem regionu.
„Musíme si uvědomit, že Hus je osobnost, která je v rámci našich dějin oslavovaná i zatracovaná, je symbolem náboženské reformace a určitým způsobem uvedla dějiny do pohybu,“ říká ředitelka SOkA Renata Mayerová. Konference se uskutečnila ve středu 24. června v lánském muzeu a sešla se na ní v hojném počtu laická i odborná veřejnost.
Vzhledem k tomu, že se konala ve spolupráci s Muzeem T.G.M., nelze se divit, že první dvě přednášky byly věnovány tomu, jak Jana Husa vnímal T. G. Masaryk a jak se jeho učení odráželo do postojů prezidenta. „První příspěvek se týkal vlivu Husa na Masarykovy postoje a jeho nahlížení na Husa jako na významnou osobnost a reformátora. Druhý se pak zabýval tím, jak Hus ovlivňoval Masarykovu dceru Alici. Současně si oba referáty všímaly toho, jak prezident i jeho dcera propagovali a přibližovali Husa i v cizině,“ přibližuje ředitelka archivu.
Další sled referátů se již týkal přímo Jana Husa. „Chtěli jsme ho přiblížit v tematických okruzích, které se ho bezprostředně týkaly, ale současně i s přihlédnutím k tradicím. Na tyto referáty jsme přizvali absolventy archivnictví i naše přední historiky. Například Jiří Roháček, pracovník Ústavu dějin umění, který se zabývá epigrafikou, se snažil nastínit, jak se Husův vliv projevoval v různých nápisech,“ pokračuje Renata Mayerová.
Rakovnický archivář Jan Krško pohovořil o tom, jak to bylo s vlastním pobytem Jana Husa na Krakovci a jaké otázky související s tímto pobytem vyvstaly v poslední době. (O tom pojednává i jeho nová publikace Pět životů Jana Husa, která byla v rámci konference také představena.)
Zajímavé referáty měli i mladí absolventi archivnictví. Díky nim se přítomní dozvěděli například, jaký vztah měl s Janem Husem Jindřich Lefl z Lažan (u něhož Hus pobýval na Krakovci), či jak fungovala tehdejší církevní správa. Z líčení přednášejícího dokonce vyplynulo, že se kněží nejen obklopovali konkubínami, ale také zpronevěřili část majetku církve anebo vybíraných desátků, ale vždy se z toho dokázali vyvléknout.
Součástí konference byla i výstava, jíž připravil Václav Zoubek, a která mapovala Krakovec ve výtvarných dílech, a beseda s autorem sochy na Krakovci Milanem Váchou. Historii Husova pomníku na Staroměstském náměstí, ale i některých dalších, připomněl ve svém příspěvku Jiří Pokorný z filosofické fakulty.
Odpolední část konference se konala na Krakovci. Tam zazněly dva referáty, které byly převážně zaměřené kunsthistoricky a na záchranu a ochranu hradu. Architektka Milena Hauserová se snažila přiblížit Krakovec jako symbol bydlení na hradě a památkářka Eva Volfová na ni navázala tím, že upozornila na prvky, které se za posledních sto let opravovaly a udržovaly. Pozitivní podle Renaty Mayerové bylo, že většina přítomných absolvovala celý program a nikdo nespěchal pryč.
Lenka Pelcová
