Vystaveny jsou především materiály přibližující působení Jana Husa na Krakovci a tradice s ním spojené.

I rakovnický archiv se připojil k mezinárodnímu dni archivů

Otevřena výstava i zákulisí SOkA

RAKOVNÍK. Již poosmé v řadě se Státní okresní archiv Rakovník připojil k mezinárodnímu dni archivů, který se slaví 9. června. Díky tomu byl po celý den archiv otevřen veřejnosti a jeho pracovníci se snažili příchozím přiblížit, jaké instituce jsou archivy, jaká je jejich funkce, jak je může veřejnost využívat i to, co profese archiváře obnáší a s jakými materiály se při své práci setkává.

„Návštěvníkům se také snažíme ukázat zákulisí archivu, aby viděli, jak jsou archiválie ukládány, protože dokumenty, které se dostanou do archivu, se musí odborně zpracovávat a posléze ukládat do depozitářů. Takto uložené archiválie jsou ošetřeny pro další generace,“ přibližuje ředitelka archivu Renata Mayerová a upozorňuje na fakt, že rakovnický archiv také poměrně často v rámci výstav a přednášek archiválie i prezentuje.

Zdejší archiv je, jak vyplývá z jejích dalších slov, poměrně bohatý na různorodé archivní fondy. Můžete zde najít dokumenty od nejstarších písemných památek, jako jsou privilegia Jana Lucemburského z roku 1319 či nejstarší městskou knihu z roku 1384, ale i materiály z osmdesátých a devadesátých let 20. stol. Pod pojmem archiválie si však nesmíme představovat jen psané materiály. Mohou mít podobu obrazového či zvukového záznamu.

Vzhledem k tomu, že letos uplyne 600 let od smrti Jana Husa, připomněl archiv toto výročí výstavou. A přestože mezinárodní den archivů již pominul, bude přístupná ještě po celý tento týden – do pátku 12. června. Výstava představuje materiály, které dosud nebyly vystaveny a týkají se Husovy tradice především na Krakovci. Jsou zde například vystaveny plakáty připomínající Husovy poutě a jeho oslavy na Krakovci. Nechybí ani zápisy z kroniky Krakovce, které se zmiňují o Husovu zdejším působení. „Zajímavý je například zápis z roku 1869 v Hovorkově kronice, kde jsou první zprávy o tradici Husových oslav a poutí,“ pokračuje Renata Mayerová a upozorňuje i na kalendáře z 16. stol., v nichž je svátek mistra Jana označen červeně. Návštěvníka jistě upoutají i pohlednice a fotografie, které se prodávaly, a díky takto získaným prostředkům se konaly další oslavy.

Jedna z vitrin připomíná stavbu hradu Krakovce ze stavebního pohledu i to, kteří regionální pracovníci (např. Spalová, Renner) se o hradu ve svých pracích zmiňovali. Vystavena je i publikace Jaroslava Kose přibližující Rakovnicko v době  husitské. „Tato publikace je už poměrně zapomenutá, ale vychází z bohaté pramenné základny, takže má stále co nabídnout i dnešním historikům,“ dodává ředitelka archivu a na závěr upozorňuje na Husovy pomníky. Jeden, jehož autorem je Ladislav Šaloun, se nachází v Čermákových sadech. Ale dnes již téměř zarostl břečťanem. Iniciativa na jeho vybudování vzešla od Marie Linhartové, která věnovala 200 Kč na jeho výstavbu. Druhý Husův pomník přímo na Krakovci je poměrně nový, byť snahy o jeho vybudování jsou doloženy již od začátku 19. stol. Pomník je z roku 2011 a jeho autorem je sochař Milan Vácha.

Text a foto Lenka Pelcová