O umístění expozice rozhodnou výsledky měření vlhkosti
Sklep muzea je přístupný
JESENICE. Chcete se podívat do sklepa? I když by na tuto otázku jistě slyšely od návštěvníků odpověď: „Jé, určitě!“ nikdy se ji pracovnice jesenického muzea neodvážily vyslovit. To, co by návštěvníci v podzemí viděli, by je asi příliš nenadchlo. Nepořádek, zetlelé dřevo, piliny a kopky uhlí. Dosud se sklep využíval jen jako sklad paliva, nyní se stal součástí prohlídky. Zatím je prázdný, muzeum by mu ale časem chtělo dát i náplň.
„Ve sklepě byl nepořádek asi do metru výšky. Držela se tam vlhkost, takže i spáry mezi kameny byly vydrolené. Už dlouho jsme si říkaly, že by s tím chtělo něco udělat. Teď na to dozrál čas díky tomu, že máme velmi dobré vztahy s městem. Pomohlo nám tím, že nám sem poslalo zaměstnance na veřejně prospěšných pracích. Kromě nich se do úklidu zapojil i náš Muzejní spolek,“ říká vedoucí muzea Nikola Štefánková.
Zaměstnanci města vynosili ze sklepa léty nahromaděný materiál a Muzejní spolek se postaral o dočištění. Vypulíroval zašedlou cihelnou podlahu a kde dlažba chyběla, doplnil ji. „Sešli jsme se tu snad všichni členové. A jak měl každý opravdu velkou chuť přiložit ruku k dílu, tak jsme tu až museli stát frontu na koště,“ směje se Kateřina Bílá.
Podsklepená je téměř celá budova. Sklep je klenutý, ale vzhledem k tomu, že je muzeum mladší než nejstarší jesenická zástavba, není propojený se zdejším systémem podzemních chodeb. Ví se totiž, že sklepy domů na náměstí byly vzájemně propojeny chodbami. „Chodby nás strašně zajímají a lákají. Existuje legenda, která říká, že byla stará Jesenice v podzemí kompletně propojená. Měly by to být ohromné chodby. I pamětníci vyprávějí, že se dalo mezi jednotlivými domy procházet. Kam až sahají, se nám zatím nepodařilo zjistit. Pátráme po tom,“ říká Kateřina Bílá. „Můj táta v dětství do chodeb lezl, takže s jistotou víme, že tu jsou. Ale bohužel byla v minulosti tendence je zazdívat a zasypávat. Tady v muzeu ale určitě sklep na chodby napojený není. Nikde není žádný náznak zazdění. Ale i tak je moc hezký, po úklidu se opravdu vyloupl,“ dodává Nikola Štefánková.
Proto pracovnice muzea láká myšlenka, zřídit ve sklepě expozici. V hledáčku jejich zájmu je téma archeologie. Ale protože sbírkové předměty potřebují stabilní klima, padne hlavní rozhodnutí až za rok, kdy budou mít k dispozici výsledky celoročního měření vlhkosti. „Expozice by tam vypadala fantasticky. I když ve sklepě zatím nic není, návštěvníky do něj pouštíme. A bývá to pro ně příjemný zážitek, protože když člověka vezmete někam, kde běžně bývá zamčeno, je to pro něj třešinka na dortu,“ říká Kateřina Bílá s tím, že pokud by nevyšly plány s expozicí archeologie, určitě vymyslí náhradní řešení.
Nejen sklep, ale i půda muzea už má za sebou generální úklid. Ten probíhal minulé léto. Půda je velká, má dvě patra a přístavek, a nakonec se z ní odvezlo sedm multikár nepořádku a harampádí. „Věci, které byly zajímavé a měly pro Jesenici nějakou historickou hodnotu, na půdě zůstaly. Byla tam ale spousta nepotřebného materiálu, který se tu v době, kdy budova sloužila jako radnice, nahromadil. Většinou to byly rozbité věci, které se na půdu odložily s tím, že se někdy opraví, ale nikdy k tomu nedošlo. Do přístavku jsme se ani nikdy předtím nemohly podívat. Až při vyklízení se ukázalo, že je to bývalý holubník, takže tam na nás čekala asi půlmetrová vrstva holubího trusu,“ uzavírá vedoucí muzea.
Markéta Hartlová
