Minioperetka Červená Karkulka zahájila pořad věnovaný padesátinám Večerníčka.

Padesátiny připomněli žáci a kantoři rakovnické ZUŠ

Večerníček slavil v Tylově divadle

RAKOVNÍK. Znělka Večerníčka, kluk na kole i nezapomenutelné dobrý večer. To byl úvod zhruba hodinového pořadu, který na čtvrtek a pátek připravila rakovnická ZUŠ. Vysvětlení, proč rakovnická ZUŠ připravila právě pořad s názvem Maxivečerníček, se neslo záhy éterem z úst jedné z iniciátorek večera Martiny Polanové: „Dobrý večer. Tak už se padesát let hlásí malý chlapec s papírovou čepicí a přináší malým dětem pohádku na dobrou noc. Poprvé to z jeho úst zaznělo v neděli 2. ledna 1965 a my jsme k jeho nádherným narozeninám připravili tento pořad.“

A protože Večerníček miluje pohádky, byl jimi večer v Tylově divadle přímo nabit, byť jejich představení mělo různou podobu. Jednou to byla minioperetka, podruhé instrumentálně zahrané melodie z různých večerníčkových příběhů, jindy byly pohádky ztvárněné tanečně či neotřelými písničkami. Před očima diváků zcela zaplněného Tylova divadla se odehrával pestrý kaleidoskop plný energie a dětského nadšení.

Úvod večera stejně jako jeho závěr patřil operetce Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka. Zatímco na začátku to byla Červená Karkulka, závěr patřil Budulínkovi. Pojítkem obou operetek byli nejen autoři i představitelé hlavních rolí. V obou případech je ztvárnili sourozenci Veronika a Zdenda Kosovi. Z učitelů ZUŠ se na nich podíleli i hlavní iniciátoři Maxivečerníčka Martina Polanová (babička) a Leoš Janoušek (vlk) – v druhém případě pochopitelně babička a dědeček. V první operetce v roli myslivce skvěle sekundoval Petr Kohl. Kromě vtipnosti obou dílek musel posluchač nutně ocenit i pěvecké výkony všech zúčastněných. Karkulek se během večera objevilo na jevišti ještě mnohem víc. Hned v následném vystoupení pěveckých sborů Benjamínek a Hvězdičky červené dívky s košíkem zaplnily celé jeviště, aby vcelku pochopitelně zazpívaly písničku o sobě.

Průvodkyně večerem Kristýna Jelínková a Viktorie Zimmermannová během svých vstupů prozrazovaly i řadu věcí z historie Večerníčka: „Představte si, děti, že dříve vysílala televize jen černobíle. Večerníček byl poprvé barevný až v roce 1973 a od té doby se také začal vysílat každý den.“ Podobně se pozorný posluchač například dozvěděl, že první řada seriálu o Rumcajsovi vznikla v roce 1967 a měla 13 dílů. Až později se jejich počet vyšplhal na 39, stejně jako to bylo v případě Pohádek z mechu a kapradí.

Zní to až téměř neuvěřitelně, ale během hodinky se na jevišti vystřídali loupežníci, králíci z klobouku – ty předvedli žáci druhého ročníku tanečního oboru, Pat a Mat, Mach a Šebestová, Rákosníček – melodie z těchto Večerníčků zazněly v podání flétnových souborů Kopretinky a Capriccio. Pěvecký sbor Hvězdičky zazpíval písničky o Bobu a Bobkovi a Míšovi Kuličkovi. Nejzkušenější sbor Perličky pak přednesl písně od Leoše Janouška Hrnečku vař a Smolíček.

Lenka Pelcová