Celá dráha až do Mladotic by byla pro soukromníky atraktivní

Obce se snaží zachránit trať

ČISTÁ. Koncem loňského roku byly na železniční trati z Rakovníka do Kralovic zrušeny další dva spoje. Vlakem se do Čisté nedostanete před čtvrtou ranní a po desáté večerní. Pokud bude trend pokračovat, hrozí, že za pár let dopadne celá trať stejně jako její úsek z Kralovic do Mladotic. Po něm projel poslední vlak v roce 1997. Obce na mladotické dráze tedy začaly bít na poplach. Společnými silami se snaží docílit toho, aby byla trať obnovena v její původní délce. Pak má totiž šanci, že se stane atraktivní pro soukromé dopravce.

„Hlavním impulzem k tomu, abychom se spojili a začali o trati jednat, nebyla jen skutečnost, že každý rok dochází k dalšímu omezování spojů, ale také to, že úsek z Kralovic do Mladotic je nabízen k prodeji. Nebojím se vyslovit obavu, že je to pomalá cesta k tomu zavřít i úsek Kralovice – Čistá, kde už dnes jezdí jen tři spoje denně,“ říká Pavel Tintěra, místostarosta Čisté, která je v celé záležitosti jedním z hlavních iniciátorů. Hlavní problém je v tom, že trať vede přes území dvou krajů – Plzeňského a Středočeského, a každý z nich má na zachování dopravy na mladotické dráze jiný pohled. Středočeský kraj je k zajišťování jejích spojů přeci jen vstřícnější.

Zrušením úseku Kralovice – Mladotice před osmnácti lety se z trati stala v podstatě lokálka bez přímé návaznosti na další spoje. Kdyby i nadále fungoval, dojeli byste vlakem z Rakovníka až do Plzně. A proto je pro budoucnost dráhy její 12kilometrová plevelem zarůstající část klíčová.

„Naší hlavní snahou v tuto chvíli je zabránit prodeji, protože ve chvíli, kdy se z této dráhy jeden kus definitivně vyjme a přestane existovat, je to konec. Našich jednání se zúčastnil i zástupce jednoho soukromého dopravce a ten nám sdělil, že jedině celý úsek z Rakovníka až do Mladotic je dostatečně dlouhý na to, aby se na něm dala doprava provozovat soukromě a bylo to ekonomicky výhodné. Jakýkoli kratší úsek smysl nemá. Proto bojujeme za to, aby se trať neprodala,“ vysvětluje Pavel Tintěra.

A druhou snahou obcí je, donutit Správu železniční a dopravní cesty, aby nevyužívaný úsek zrekonstruovala. Byť na něm vlaky už dlouhé roky nejezdí, je i nadále veden jako železnice. „Tudíž na ni její správce dostává každoročně od státu peníze na to, aby ji udržoval v provozuschopném stavu,“ přibližuje místostarosta. Že se tak neděje, je evidentní. Místy jsou koleje rozebrané a rozkradené, kolejiště je zarostlé trávou a někde i stromy.

„Všichni, co jsme se dosavadních schůzek zúčastňovali, si myslíme, že je zrekonstruovatelná. Legislativně by to nebyl problém, stále je to schválená liniová stavba. Bude-li v plné délce zrekonstruovaná a provozuschopná, tak se ukazuje, že zájemce o její provozování bychom mezi soukromými subjekty našli,“ přibližuje Pavel Tintěra. Alternativa, že by se provozovatelem dopravy staly obce, je zatím nereálná. Stejně tak to, že by prodávaný úsek koupily. Běžná tržní cena, za niž SŽDC tratě prodává, je 1,5 milionu za kilometr.

Kraje při rušení spojů argumentují tím, že nejsou dostatečně obsazeny a také tím, že je mnohdy dublují autobusové linky. Navíc je pro ně dotování autobusů levnější než dotování vlaků. Nikdo však nebere v potaz to, že vlaky jsou pro cestování pohodlnější a častokrát i rychlejší než autobusy, jejichž některé linky nejezdí přímou cestou, ale mají na trase i různé odbočky. „Myslím si, že je velká skupina lidí, která by na vlak, pokud by jezdil v příhodném čase, z auta ráda přesedlala. Sám vidím, jak od Nového roku v ranních hodinách narostl počet osobních aut, která jezdí z Plzeňska přes Čistou do Rakovníka. Nikdo se těchto lidí nikdy neptal, jestli by jezdili vlakem, kdyby nějaký vhodný spoj existoval,“ uzavírá čistecký místostarosta.

Markéta Hartlová