Jedna z budov památkově chráněného dvora s vyřezaným krovem.

Vyrabování památky řeší kriminálka, v obci vzniká sdružení

Policie zatím vyslýchá svědky

HŘEBEČNÍKY. Do objektů bývalého zámeckého hospodářského dvora v Hřebečníkách, jehož dřevěné konstrukce se staly obětí rabování, už několik měsíců zatéká. To, kam se bude kauza dále vyvíjet, je nyní v rukou kriminální policie, která prošetřuje podaná trestní oznámení a shromažďuje důkazy. V samotných Hřebečníkách vzniká občanská iniciativa na záchranu dvora.

Málokdo dnes pochybuje o tom, že rabování památky, o němž jsme poprvé psali na konci minulého roku, byl předem připravený podvod. I když se vše z počátku vyvíjelo příznivě a ani památkáři neměli podezření, že plánovaná rekonstrukce skončí trestným činem. Nový vlastník hospodářského dvora (tedy minimálně některých z jeho staveb, jež mají parcelní číslo) firma Czechstav vystupovala jako seriózní vlastník, který má zájem o opravu budov. Prvním krokem měla být rekonstrukce střech, na niž si, jak zákon ukládá, zažádala o vydání závazného stanoviska Národního památkového ústavu. To také získala a rekonstrukce byla majiteli povolena za podmínek, že dojde k opravě stávajícího krovu a doplnění jeho poškozených míst. Potud bylo vše v pořádku. Pak však firma začala s vyřezáváním tesařských konstrukcí, které se odehrávalo nejprve skrytě (vrata byla zaplachtována, aby na dvůr nebylo vidět) a ve chvíli, kdy se „řemeslníci“ s motorovými pilami přesunuli na střechy, i veřejně.

Úřadům se vše podařilo zastavit až ve chvíli, kdy byly nejcennější konstrukce vyřezány a dřevo odvezeno. Dodnes není jisté (i když svědectví místních občanů nasvědčují tomu, že ano), zda zmizelo dřevo i ze špýcharu. Právě zde byly trámy nejcennější a jelikož se jedná o několikapatrový objekt, bylo jich největší množství. Už během stavebních řízení totiž vlastník různými kličkami oddaloval vpuštění úředníků dovnitř špýcharu až nakonec nechal zazdít okna a dveře, takže je stavba nepřístupná.

„V této věci byla podána dvě trestní oznámení. Jedno od odboru pátkové péče Městského úřadu Rakovník a druhé od obyvatel Hřebečník. Případ je v šetření, zatím byli vyslechnuti nejméně čtyři svědkové a další svědectví jsou dožádána,“ informuje vedoucí rakovnické kriminálky Jaroslav Geb­hart. Během trestního řízení vypracoval Národní památkový ústav pro policii odhad způsobené škody.

„Škodu jsme vyčíslili dvoufázově. První částka představuje škodu způsobenou odstraněním konstrukcí, tedy hodnotu odcizeného dřeva, neboť samotná krytina již valnou hodnotu neměla. Dřevo mělo odhadem hodnotu 860 tisíc korun. V částce je započítáno jak to kvalitní prodejné, tak to poškozené zpeněžitelné jen jako palivové,“ popisuje Eva Volfová z Národního památkového ústavu. Tato částka se navíc vztahuje jen na poškozené budovy po obvodu dvora, nikoli na špýchar, u něhož dosud není znám rozsah rabování. Druhý odhad, který vyčísluje částku potřebnou na stavbu nových krovů (s jednodušší konstrukcí z řezaného dřeva) a položení nové střechy z pálené krytiny, hovoří dokonce o částce kolem 6,5 milionu korun.

Kolem samotného hospodářského dvora je klid. „Od doby, co se práce zastavily, se tu nikdo neobjevil. V tom, co se bude dít dál, nejsem moc optimistický. Nějak si nedovedu představit, že by se našel někdo, kdo by na budovy vrátil střechy. Když už nic jiného, měl by se zachránit alespoň špýchar. V tom by snad památkáři a stavební úřad mohli mít nějaké páky. Je to soukromý objekt a sama obec moc možností, co dělat, nemá,“ říká starosta Bohuslav Řezníček.

Někteří z občanů Hřebečník, kterým není osud památky lhostejný, obci vyčítají její nečinnost v době, kdy bylo možné rabování zastavit. „Obecní úřad dle vyrozumění zaslaného stavebním úřadem věděl, co je povoleno a jak by rekonstrukce měla probíhat. Mohl a měl zasáhnout v prvním momentu, kdy se činnosti začaly odchylovat od ohlášeného. A to tak, že měl svolat veřejné jednání k projektu, kterého by se zúčastnil stavební úřad, vlastník a odbor památkové péče atd., a kde by byly případné nesrovnalosti projednány. To se bohužel nestalo. Neztotožňuji se s tvrzením, že obec nemohla nic udělat. Naopak, dle mého názoru trestuhodně zanedbala své povinnosti. Zároveň, i když uznávám, že stav památky je nyní katastrofální, si myslím, že je potřeba se pokusit zachránit, co jde a nesedět a nevzdychat. Protože ale obec nekoná, připravuji s některými občany obce založení občanského sdružení, které by tomuto mělo, mimo jiné, napomoci,“ říká Lukáš Čermák.

Co se týče vlastnických vztahů, jsou budovy (ty s dohledatelným parcelním číslem) i nadále v majetku firmy Czechstav. Tedy firmy založené loni v červnu se základním kapitálem 1 Kč, jejíž jednatel má trvalé bydliště na radnici ve Slatiňanech a společník na radnici v Chrudimi.

Markéta Hartlová