V klubu Truhlárna se posluchači dozvěděli od autorů knihy další zajímavosti o osobnostech. Na snímku hovoří Václav Špilar.
Jesenice s Petrohradem představují své významné osobnosti
Útlá kniha plná zajímavých osudů
JESENICE. S pěti dolary v kapse a malým uzlíkem svršků odjel v roce 1951 do Ameriky Erik Worscheh, za pár let už byl proslulým hoteliérem, který pracoval v elitních amerických hotelech a obsluhoval několik amerických prezidentů či filmových a hudebních hvězd. Splnil se mu jeho americký sen. Erik Worscheh je jednou z osobností, jejíž zajímavý osud přibližuje čtenářům nová regionální publikace Osobnosti Jesenicka a Petrohradska. Veřejnosti byla slavnostně představena v pátek 16. ledna při milém setkání v Muzeu Jesenická továrna, tedy v místě, kde zanechala otisk další z jesenických osobností – továrník Karel Lüftner.
Na příbězích třiadvaceti významných jmen Jesenicka a Petrohradska pracovalo několik měsíců pět autorů. Publikace vznikla díky projektu Jesenicko – Za odměnu, na nějž byla poskytnuta dotace z Místní akční skupiny Rakovnicko. „Kniha není rozsahem příliš veliká, má 72 stran. Nicméně i přes časovou tíseň, kterou jsme měli, a skutečnost, že zvolené téma bylo dosud neprobádané, si myslím, že se nám podařilo vytvořit zajímavou a pestrou knihu. Jmen, jimiž se může Jesenice a sousední Petrohrad pochlubit, je velké množství a nejsou to jen veličiny, které by měly pouze regionální význam. Některé ovlivňovaly dění v celé zemi a v některých případech měly i světový význam,“ přiblížil v úvodu setkání jeden z autorů Roman Hartl, jemuž připadl úkol zpracovat osobnosti spjaté z německou minulostí Jesenice.
Při přípravě publikace měli autoři jediná dvě omezení. Bylo dohodnuto, že kniha bude věnována již nežijícím osobnostem a navíc takovým, které zasáhly do zdejší historie pozitivním způsobem. Medailonky dalších devíti z nich zpracovaly Eva Konířová a Kateřina Bílá, které se v poslední době o jesenickou historii velmi zajímají a představují veřejnosti výsledky svých bádání při besedách a vlastivědných vycházkách. Na jejich bedrech leželo zpracování především českých osobností a také jmen, jež jsou spjata s nedávnou minulostí města, kupříkladu učitelem a básníkem Vlastimilem Řebcem či učitelem, malířem a muzikantem Vladimírem Zuskou. „Šest z námi popisovaných osobností jsou lidé, které jste znali. Při práci nám neskutečně pomohli jejich potomci a vnoučata, kteří nás pustili do svého soukromí a půjčili nám deníky. Popravdě jsme si práci neskutečně užívaly a jsme moc rády, že jsme měly možnost připomenout významné osobnosti, které tu s námi žily,“ uvedla Eva Konířová.
Dalším z místních autorů je Martin Louženský, který se věnoval již zmíněnému továrníku Karlu Lüftnerovi, jehož bývalou cvočkárnu vlastní a v níž provozuje truhlárnu a hudební klub. „Už třetím rokem se tu také snažíme o vytvoření malého technického muzea věnovaného původní průmyslové, a řekl bych i v regionu ojedinělé, výrobě podkůvek, špiček, cvočků a sedlářského, čalounického a obuvnického nářadí,“ zmínil Martin Louženský.
Posledním z pětice autorů je Václav Špilar, petrohradský kronikář, který do knihy přispěl medailonky čtyř osobností Petrohradu. „Já mám v publikaci trochu jiné postavení, přistupoval jsem k ní z hlubšího historického hlediska. Víme, že město Jesenice dostávalo svá privilegia od panství Petrohrad, a tak jsem se zaměřil především na tři nejvýznamnější příslušníky rodu Černínů, kteří tu udělali velký kus práce. Černínská stopa se v tomto kraji otiskovala od roku 1621 do 1945,“ říká Václav Špilar.
Kdo na akci zůstal i po její formální části, rozhodně neprohloupil. V útulném klubu Truhlárna se autoři rozpovídali o dalších zajímavostech ze života jesenických a petrohradských osobností, byly promítnuty dva staré černobílé filmy pořízené v Jesenici a dokonce zde zazněla i skladba Ó, má Jesenice, kterou ve 30. letech minulého století složil Walther Reinhard na text své ženy Theresie a již v roce 1931 zpívaly a hrály děti z jesenického dětského domova Heimat für Heimatlose při 10. výročí jeho založení.
Markéta Hartlová
