Už jen posledních pár měsíců budeme vídat takovéto panorama Krakovce. Postupně budou zastřešena tři nejohroženější místa včetně cenné kaple a věže.
Odborníci schválili zastřešení kaple, jihozápadního nároží a věže
Krakovec dostane střechu
KRAKOVEC. S nadsázkou by se dalo říci, že se skřítkové, které přivolává rytíř Brtník ve filmu Ať žijí duchové! slovy: „Skřítkové tesaři, vylezte z mechu, chopte se náčiní, postavte střechu!“ skutečně probudí. Už brzy se slova písničky opravdu naplní. Hrad Krakovec dostane střechu. A ač se náš týdeník tuto informaci dozvěděl o silvestrovském večeru, není to vtip. Po sedmnácti letech jednání se kastelánu Jiřímu Sobkovi skutečně podařilo přesvědčit odbornou veřejnost a nadřízené, že bez střechy nemá památka, a především její cenné architektonické prvky, šanci přežít další desetiletí v podobě, na jakou jsme zvyklí. Důvodem je vysoká vlhkost.
Obyvatelé Krakovce a návštěvníci hradu si už letos začnou zvykat na nové panorama. Minimálně jedna ze střech bude postavena během letošního roku. Reakce lidí jistě budou rozporuplné, tak jako byly v posledních letech i v odborných kruzích. Ne všichni památkáři totiž střeše fandili a považovali ji za nutnou. Kvůli problematice vody, která narušuje nejen stěny, ale i dochované architektonické detaily, byla nakonec ustavena komise odborníků.
„Ta rozhodovala o tom, jak se bude na Krakovci postupovat dál. Na konci roku 2013 jsme se statikem Mlázovským vytvořili elaborát, v němž byla zmapována ta nejkritičtější místa. Vše jsme doložili i osm let starými plus současnými fotografiemi, na nichž je vidět, jak rychle degradace postupuje. Už dnes je hrad na seznamu nejohroženějších památek. Před třemi lety vypadla první kaverna, rok poté další, začala se hroutit nadpraží. Už dozrál čas na zásadní rozhodnutí. Posledních deset let jsem stále řešil havárie a stav se neustále zhoršuje,“ vysvětluje Jiří Sobek.
Jedním z důvodů jsou podle kastelána zásahy, které byly prováděny v době, kdy o památku pečoval Klub českých turistů. A byť je prováděl v dobré víře, že objektu pomohou, způsobily pravý opak. Místo měkkých a prodyšných malt se začalo betonovat a při injektážích prý byl beton vháněn pod tlakem přímo do zdí. Výsledkem je, že všechna voda, která se neodpaří, v objektu zůstává a vzlíná do zdiva. A betonu bohužel není možné se zbavit.
Odborná komise nakonec dala střechám zelenou. Už bylo vydáno závazné stanovisko i stavební povolení. Vizualizace zastřešení hradní zříceniny byla poprvé zpracována v roce 2010, podle Jiřího Sobka však bude mít střecha, kterou odborníci schválili, jinou podobu.
„Bude to jiná forma, taková experimentální. Bylo podmínkou, aby to bylo co nejúčelnější, nejlevnější a co nejsnazší na údržbu. A myslím, že se takovou variantu podařilo najít. Hrad bude vypadat jinak, ale nemyslím, že to bude až tak velká a zásadní změna. Navíc to bude ku prospěchu věci. Zatím je schváleno zastřešení na třech nejexponovanějších místech, což jsou kaple, jihozápadní nároží a věž,“ říká Jiří Sobek.
V jakém rozsahu bude letos projekt realizován, bude odvislé od finančních prostředků, které na něj budou poskytnuty. Na zastřešení je potřeba navázat i odvodněním nádvoří a sklepů, na které už je rovněž zpracován projekt a které bude s největší pravděpodobností nákladnější než střechy. „A až bude obojí hotové, bude hrad několik desítek let vysychat. Díky střechám ale dostane šanci na přežití,“ říká s úlevou kastelán. Hrad Krakovec loni navštívilo kolem 19 500 lidí.
Markéta Hartlová
